SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov - Zemský archiv v Opavě

Sborník Státního okresního archivu Přerov 2007
Jan Lužný
Vyšší zemědělské školství v Přerově,
podmínky pro vznik, vývoj a období
válečné (1939–1945) a krátce poválečné
do roku 1948
Podmínky a snahy k vytvoření vyššího (středního) školství
v Přerově
Výhodná geografická poloha Přerova, již od pradávných dob, předurčovala
toto místo pro rozvoj nejrůznějších lidských aktivit. Dokladem toho
jsou nejen cenné archeologické nálezy z dob mladšího paleolitu v lokalitě
Předmostí (dnes Přerov-Předmostí), ale i mnohé významné události
v dobách historických.
Přerov byl významný pro řadu odvětví lidské činnosti a spolupodílel se
na jejím rozvoji, ať již to byla činnost technická nebo humánní. Zvláště pak
významným se stal pro rozvoj zemědělských odvětví (specializací). Bylo to
dáno jeho příznivou polohou v úrodné nížinné oblasti Hornomoravského
úvalu, známé jako „Haná“, popisované i v hospodářských (ekonomických)
zeměpisech.
Označení „hanácký ječmen“, „hanácký slad“ nebo „tršický hanácký
chmel“ jsou v povědomí nejen domácí, ale i zahraniční odborné veřejnosti.
„Krev“ hanáckých ječmenů snad dnes koluje ve všech významnějších odrůdách
sladovnického ječmene ve světě. Nebyl to však jen ječmen, ale řada
dalších druhů a odrůd kulturních zemědělských plodin, které proslavily
hanácké šlechtění a jména takových osobnosti Hané, jakými byli Proskowetz
z Kvasic, Mackovík z Břestu a z Lukové, nebo o něco později i Vajdík
ze Staré Vsi. Slávu šlechtění a odrůd z Hané, vedle již vzpomenutých, šířili
profesoři přerovské zemědělské školy, jako byli Vaňha, Stöhr a další. Byli
to vlastně oni, kteří přímo i nepřímo podnítili vznik proslulého „Zemského
ústavu pro zušlechťování rostlin“ v Přerově, který ještě do druhé poloviny
minulého století (20. století) udával tón šlechtitelského trendu nejen v bývalé
Československé republice, ale i ve střední Evropě.
Nebyly to však jen plodiny, které proslavovaly Přerov. Oblíbené, hojně
navštěvované, tradiční „Přerovské trhy plemenných hospodářských zvířat“
s úspěchem reprezentovaly bývalou vyspělost a dovednost hanáckých chovatelů.
Iniciátorem této činnosti v minulosti byl známý odborník, profesor
zootechniky z přerovské školy Ing. Basil Macalík.
Přerov byl i městem, kde se vydávaly odborné časopisy a zemědělská
literatura. Byl to především „Zpravodaj Zemědělských ústavů zušlechťování
rostlin“, nebo časopis „Rádce rolníka“, později „Rádce z Předmostí“
vydávaný Josefem Knejzlíkem.
65