SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov - Zemský archiv v Opavě

areálu. Měly být zdokonaleny cvičebny a učebny (třídy), připravovala se
výstavba moderní tělocvičny a sportovního hřiště, byly připraveny plány
k výstavbě studentské menzy a internátu. Od roku 1937 nově instalovaný
ředitel (po Dr. Ing. Václavovi Rašticovi) Ing. Jaroslav Ferulík jako osvědčený
a vynikající pedagog i ředitel (předtím působil na škole stejného typu
v Košicích) se velmi v těchto programech a plánech angažoval. Nejenže měl
k tomu všechny předpoklady, ale i ministerskou podporu. Vždyť škola,
původně „zemská“, se od 1. ledna roku 1938 stala školou státní, což bylo
pro rozvoj samotné školy velmi inspirující. Žel nešťastné události v září
a v dalších měsících roku 1938 a následně pak smutný 15. březen 1939 veškeré
naděje a plánované perspektivy zbortily. K dovršení všeho nejhoršího
dnem 1. září 1939 vypukla válka Německa s Polskem a tím vlastně započala
nejhorší světová válka v dějinách lidstva, zejména Evropy.
Vznikem protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 byla činnost Vyšší
lesnické školy v Hranicích, jako české školy, násilně ukončena a studenti
byli přemístěni (k dokončení studia ve škol. roce 1942/1943) do prostor Vyšší
hospodářské školy v Přerově. České studenty na tomto náhradním výukovém
místě vedl ing. František Pražan, ten se však pro svoji dřívější legionářskou
činnost musel funkce vzdát. Od roku 1943 tuto funkci převzal do
ukončení posledního ročníku lesnické školy Ing. Theodor Pitel. Dříve, před
rokem 1939, působil na Vyšší lesnické škole v Báňské Štiavnici. Profesoři
i studenti byli sledováni německými státními bezpečnostními službami.
Hlavní služební pracoviště gestapa bylo poblíž školy, ve vile v ulici nedaleko
vstupu do parku Michalova (na cestě od lávky pro pěší přes řeku Bečvu).
V prosinci 1939 gestapo ve škole zatklo čtyři profesory: Ing. Stanislava
Juklíka, prof. Václava Laifra, Ing. Oldřicha Pacáka a prof. Václava
Pukla. Po několikatýdenním věznění byli jmenovaní, až na prof. Václava
Pukla, který byl popraven ve Vratislavi (tehdy Breslau), propuštěni. V listopadu
1941 byli zatčeni studenti Lubomír Cagaš, František Müller. V prosinci
téhož roku ještě i Jaromír Moťka a Miroslav Hejl. Cagaš a Moťka
zahynuli v Osvětimi. Poslední absolventi-maturanti se smutkem vzpomínají
na maturity let 1942 a 1943. U maturit dohlížel německý přísedící
z praxe, lesní rada Hubert Singer. Vysvědčení se jen předávalo bez jakýchkoliv
slavností a bez maturitních večírků. 4
Nebyli to však jen profesoři a studenti z lesnické školy, kteří byli takto
sledováni. Z Vyšší hospodářské školy byli odvoláni profesoři František Stavař,
nadšený sokolský pracovník, jakož i Ing. Oldřich Furman, který byl
velice známou osobností mezi širokou přerovskou veřejností jako nadšený
vlastenec. Opustit pedagogickou činnost byl donucen i vynikající odborník,
oblíbený u zemědělců, a vlastenec ing. Vladimír Cetl. Řada studentů byla
rovněž gestapáky vyšetřována s objevením se letáčků u příležitosti 28. říj-
1 CEKOTA, V.: První zemědělská škola na Moravě. Agikultúra, 9., 1968, s. 129–136.
REICH, E.: Vývoj zemědělského školství. In: Reich-Škoda: Zemědělská osvěta
v R.Č.S. Praha 1931, str. 8–16. TICHÁK, M.: Kapitoly z minulosti zemědělského
školství na Hané. Hanácké noviny, 18. března 1995, s. 8.
2 FISCHER, R.: Vyšší hospodářský ústav v Doubravici u Loštic. Olomouc 1916.
3 Almanach k 100. výročí založení zemědělské školy v Přerově. Přerov 1965.
4 HEJLA, M. – HEJLOVÁ, E.: Lesnická škola za německé okupace. In: Almanach
Střední lesnické školy. Hranice na Moravě, 1996, s. 23–25.
67