SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Salmovská fundace a špitálníci<br />
V roce 1673 hrabě Ferdinand Julius ze Salmu špitál u hřbitova obnovil<br />
a založil špitální nadaci. Pobývalo zde 12 osob, 6 mužů a 6 žen „ke cti<br />
a chvále apoštolův Páně“, jak praví stará salmovská fundace. Ferdinand<br />
postavil vedle špitálu u hřbitova na místě sousedního pustého gruntu<br />
kapličku, zasvěcenou sv. Jáchymu a Anně, kterou využívali špitálníci ke<br />
každodenním soukromým modlitbám, a tak nemuseli chodit na bohoslužby<br />
do farního kostela či zámecké kaple. 16 Špitál nesl název „Špitál u sv. Joachima<br />
a sv. Anny“ a podmínkou pro špitálníky bylo, aby „tito ubozí lidé za<br />
zachování rodu Salmovského a hojné požehnání boží pilně a bez přestání<br />
se modlili“. Špitální salmovská fundace (nadace) z roku 1673 obsahuje<br />
12 regulí (pravidel), kterými se měli špitálníci řídit. První regule stanovila,<br />
že „jenom ten smí býti přijat, kdo jest římsko-katolického vyznání“. Ostatní<br />
regule určovaly různé náboženské úkony, kterých se měli špitálníci, vždy<br />
oděni v modrých pláštích, účastnit při modlitbách v zámecké kapli a farním<br />
kostelu. Osoba, která chtěla být přijata do špitálu, musela špitálním<br />
hospodářům „deset rýnských stříbra na hotovosti dáti, po smrti pak všechnu<br />
svou majetnost špitálu poručiti“. Dvanáctá regule končí slovy: „Pročež<br />
těm jistým, kteří podle této fundace živi jsou, z našich zdejších hospodářských<br />
úřadů níže podepsané sorty (druh potravin) bez odporu vydávány býti<br />
mají, na jednu každou osobu ročně režné mouky pět měřic a jedna čtvrť,<br />
čtveré stravy (tj. hrách, prosná či pohanková kaše, kroupy selské [hrubé]<br />
a oficírské [menší]) společně 1 měřice a šestý díl měřice, peněz na maso 1 zlatý<br />
moravský a 3 w groše, soli půldruhého spichu, másla čtyři mázy a 3 2<br />
žejdlíku, oleje lněného jeden máz, kyselého zelí jedno vědro, řepy polňačky<br />
půl měřice, pozadního piva všem společně tři vědra z každé várky – to všech-<br />
13 Zemský <strong>archiv</strong> v Opavě, pobočka Olomouc (dále ZAOpO), fond Velkostatek (dále<br />
Vs) Tovačov, inv. č. 424, k. č. 77 (listina z 13. 12. 1600, Tovačov). VM, s. 256. Viz též<br />
č. 10.<br />
14 SOkA Přerov, fond AM Tovačov, inv. č. 22 (listina ze dne 12. 11. 1601, Tovačov. Vejkhart,<br />
hrabě ze Salmu a Neuburgu, též za nezletilého bratra Karla, potvrdil dosavadní<br />
městská privilegia, udělil právovárečným měšťanům další výsady, stanovil<br />
způsob výčepu vína a povinnost odvádět z každého sudu piva po 1 groši a „onen<br />
grunt, který měšťané tovačovští od Jana Húšky v Široké ulici koupili a z jehož zahrady<br />
zřídili (obrátili na krchov) nový hřbitov, osvobodil ode všech robot a všelikých<br />
platů a povinností s tou podmínkou, že oni měšťané tovačovští vystavějí z toho gruntu<br />
špitál k obci tovačovské a v něm lidi chudé a bídné chovati a náležitě opatrovati<br />
povinni budou.“ Viz též VM, s. 219. UGWITZ, A.: cit. dílo, s. 67.<br />
15 VM, s. 257–258. GAJDICA, F.: cit. dílo, s. 21.<br />
16 ZAOpO, fond Vs Tovačov, inv. č. 443, k. č. 78, sign. N 226 (listina z 28. 9. 1673, Tovačov.<br />
Ferdinand Julius ze Salmu a Neuburgu nad Innem dává nově založenému špitálu<br />
sv. Jáchyma a Anny pro 12 osob v Tovačově-Předměstí špitální řád), inv. č.<br />
1485, k. č. 211 (opravy špitálu v letech 1687–1695). Viz též LAPČÍK, S..: Soupis<br />
epigrafických památek okresu Přerov. Brno 1974 (dipl. práce), s. 178–180 (v průčelí<br />
kaple nad vchodem jsou zazděné 2 kamenné erby: 1. 1673 znak Salmů – ve čtvrceném<br />
štítě se střídají dvě ryby a pegas s hadem na paměť obnovení kaple, která<br />
za třicetileté války zpustla, Ferdinandem Juliem hr. ze Salmu a Neuburku. Kolem<br />
erbu je v omítce vyrytý kapitálou latinský nápis s vročením ve dvou řádcích – 1673.<br />
2. 1766 znak Kuenburgů se dnes již nedochoval, v omítce vyrytý latinský nápis<br />
s vročením, kapitálou cca 15 cm ve 2 řádcích, připomíná přestavbu špitální kaple<br />
za Františka hr. z Kuenburgu – 1766). Viz též č. 10.<br />
45