SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov - Zemský archiv v Opavě

Skutečnost, že v dnešní době má Přerov vyspělý chemický průmysl, je
do jisté míry zásluhou bývalého dlouholetého ředitele přerovské zemědělské
školy Ing. Jana Adamce, který ve své době inicioval vybudování továrny
na minerální hnojiva „Rolnické lučební závody“.
Otevřela se tak myšlenka k podpoře a rozšíření zemědělského (rolnického)
školství. Jak ještě v té době bývalo obvyklé, nejprve se to týkalo jen
vybrané společnosti vyšších úředníků a pracovníků šlechtických a církevních
statků. Teprve později se přistoupilo k vzdělávání venkovské zemědělské
mládeže. Takovou vůbec první školou (pro širší veřejnost) byla škola
v Trnové u Zbraslavi (dnes býv. okres Praha-západ) v roce 1790. Dalšími
školami podobného zaměření byla např. škola hraběcí rodiny Berchtoldů
v Buchlovicích, nebo škola hraběnky Marie Waldburg v Kuníně u Nového
Jičína, rovněž i škola knížete Josefa Schwarzenberga v Českém Krumlově.
V tom čase však vzpomínané školy neměly ujednocené učební programy,
jejich náplně tak mívaly různý charakter. Teprve zákonná státní úprava
z roku 1869 dala vyučovacímu procesu vzdělávání jakýsi řád, vytýčila
stupně škol a náročnost vyučovaného programu na jednotlivých typech škol.
Snahy po vzdělávání zasáhly i Hanou, zejména po pohnutém roku 1848,
a také po „Kroměřížském sněmu“. V činnosti zemědělské osvěty se zvláště
proslavil záhlinický rodák a pokrokový zemědělec František Skopalík
(1822–1891). Byl to právě on, který se spolu s olomouckým pedagogem
Jakubem Demlem (1833–1905) a jimi organizovanou zemědělskou společností
„Hospodářská jednota záhlinicko-kvasická“ a s dalšími organizacemi
a institucemi zasloužili, že v Přerově, jako první na Moravě, byla v roce
1865 otevřena „Rolnická škola“. 1 Byla to však škola nižšího stupně bez
maturity (absolutoria).
Teprve za deset let vznikla v Přerově rolnická (hospodářská) škola vyššího
stupně na základě rozhodnutí moravského směnu z 13. října 1874.
Výuka byla pak zahájena 14. října 1875 v prostorách budov na Malé Dlážce.
Od roku 1912 pokračovala v nové budově (Osmek).
Ještě před Přerovem, v roce 1869, v Doubravicích u Loštic vznikl Vyšší
hospodářský ústav, který však pro různé problémy, finanční těžkosti i neporozumění
zemědělské praxi neslavně ukončil svoji činnost po sedmi letech
v roce 1876. 2
Vyšší hospodářská (rolnická) škola během válečných
událostí a krátce po nich, do roku 1948
Historie Vyšší hospodářské školy od svého vzniku až do doby válečných
let byla mnohokráte zpracovávaná více autory, nebo příspěvky v ročenkách
(almanaších) školy. 3 Doposud však nebyla podrobněji popsána doba let
1939–1948. Zpracovaný příspěvek nemůže v žádném případě v detailech
popsat onu „těžkou“ dobu válečného období a dobu po osvobození v letech
1945–1948. Sleduje toliko informace a zážitky tak, jak ji vnímali tehdejší
studenti, nebo jak se vyjadřovali někteří pedagogové školy.
Blížil se rok 1938, rok, kdy tehdejší tzv. „předmnichovská republika“ se
připravovala na důstojné oslavy dvacetileté existence. Rovněž na přerovské
škole se připravovaly nejen jubilejní oslavy, ale i mnohé přípravy k zdokonalení
výukového procesu a modernizace v celém komplexu školského
66