SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov - Zemský archiv v Opavě

Pamětní deska na rodném domě M. Vlacha v Říkovicích, foto J. Lapáček
to zkrucování konců křídel, byly minimální. Jako pohonná jednotka byl
použit motor z automobilu Favorit o obsahu 1,4 litru, vyrobit repliku původního
motoru bylo zřejmě nad rámec možností realizačního týmu.
Potřebné finanční prostředky byly získány prostřednictvím „Nadačního
fondu letadla Metoděje Vlacha“, který byl ustaven v červnu 2001. Zřizovatelem
fondu bylo město Mladá Boleslav s podporou Škoda Auto a. s. Účelem
fondu bylo „zhotovení repliky historického letadla a dále zajištění jeho
provozu, oprav, údržby, předvádění, vystavování a hangárování“.
V zakládací listině fondu byly také stanoveny termíny dokončení stavby
v květnu 2002 a předvedení letounu v červnu 2002. Termíny byly dodrženy
a letoun byl předveden 19. června 2002 na letišti aeroklubu v Mladé Boleslavi.
Pokřtěn byl předsedou představenstva Škoda Auto a. s., starostou
města a vnukem Metoděje Vlacha Zdeňkem Vlachem a zalétnut zkušeným
pilotem Janem Rýdlem. Veřejnosti byl letoun představen na „Dobovém leteckém
dni“ 30. června 2002 dvěma lety po okruhu. Tím bylo prokázáno, že
koncepce letounu, jak ji navrhl Metoděj Vlach v roce 1912, byla v podstatě
správná a že jeho jméno mezi průkopníky letectví u nás patří.
Automobilku v Mladé Boleslavi opustil Vlach v roce 1922. Po krátkém
neúspěšném pokusu o samostatné podnikání pracoval v oboru výroby obráběcích
strojů u firmy Podhajský v Hostivaři a u Wawerky v Lipníku nad
Bečvou. Čtyři roky byl technickým ředitelem ve strojírnách v Orlové. Od
roku 1933 pracoval jako konstruktér u firmy Baťa ve Zlíně. Od roku 1940
vedl výstavbu pobočného Baťova závodu „MAS“ v Sezimově Ústí, zůstal
tam ve funkci vedoucího výzkumu a později bezpečnostního technika až do
odchodu do důchodu. V Sezimově Ústí také 8. února 1957 zemřel.
129