SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Sborník Státního okresního <strong><strong>archiv</strong>u</strong> Přerov 2007<br />
Jan Štěpán<br />
Pečeť Říkovic podle privilegia<br />
Marka Khuena z roku 1554 a znakové<br />
privilegium pro Starou Ves u Přerova<br />
Obec Říkovice na Přerovsku patří mezi ty vsi na Moravě, které na rozdíl<br />
od panovnických privilegií obdržely právo vlastnit obecní pečeť (a znak)<br />
od své vrchnosti. V jejich případě bylo vrchností olomoucké biskupství, kde<br />
byla obec zahrnuta v systému lenních (manských) statků. Na rozdíl od mensálních<br />
statků spravovaných přímo biskupskými úředníky byly Říkovice<br />
pronajímány jako lenní statek. V případě Říkovic to byli od 15. do 18. století<br />
páni Říkovští z Dobrčic. V době episkopátu olomouckého biskupa Marka<br />
Khuena (1553–1565) byly Říkovice dočasně ve správě poručníků nezletilého<br />
Ctibora Říkovského z Dobrčic. Ten dosáhl zletilosti v roce 1554<br />
a téhož roku 3. prosince přijal Říkovice a Újezdec v léno. 1 Dne 9. prosince<br />
1554 ale také olomoucký biskup Marek Khuen udělil Říkovicím privilegium<br />
na pečeť, které již bylo několikrát edičně zpracováno a je tudíž dostatečně<br />
známé. 2<br />
Biskup privilegium udělil na přímluvu Filipa Lískovského z Fryštátu,<br />
který byl v dané době písařem manského soudu. V přímé držbě Říkovic však<br />
Lískovský podle všeho nikdy nebyl, takže nezbývá než konstatovat, že jej<br />
buď Říkovští oslovili s prosbou o přímluvu, anebo se stal jedním z poručníků<br />
nezletilého Ctibora Říkovského. Rozdíl oproti ostatním vesnicím byl také<br />
v tom, že Říkovice byly manská ves, která měla v tomto smyslu vlastně<br />
poněkud jiný status. Biskup zde nebyl přímým vlastníkem, ale manské statky<br />
spravoval prostřednictvím lenního soudu, jehož úředním představitelem<br />
byl právě manský písař. Znakové privilegium obsahovalo tento popis znaku<br />
a pečeti obce „totižto štít černé barvy a v tom štítu předkem skálu vysokou<br />
žlutou a v prostřed pod tou skálou řeku, více vodou tekoucí jim přidávajíce“.<br />
Byť se privilegium nedochovalo v originálu, text a podobu znaku<br />
máme zachycenu v opisu z knihy register privilegií biskupa Marka Khuena.<br />
3 V případě znakových privilegií udělených olomouckými biskupy<br />
v 16. století je opis trochu výjimečný, neboť zde pravděpodobně písař z nějakého<br />
důvodu znak také přikreslil. Doposud však nebyla známa pečeť Říkovic,<br />
která by odpovídala tomuto znakovému privilegiu, neboť od roku 1708<br />
1 Zemský <strong>archiv</strong> v Opavě, pobočka Olomouc (ZAOpO), fond Lenní dvůr (LD), kniha.<br />
č. 421, fol. 52v.<br />
2 ZAOpO, fond Arcibiskupství Olomouc (AO), kn. č. 45, fol. 3r, viz MÜLLER, K.: Známé<br />
– neznámé privilegium na pečeť pro Říkovice z roku 1554. In: Zpravodaj Klubu<br />
genealogů a heraldiků. Ostrava 1988 č. 34. s. 6–7, zde též starší literatura. MÜL-<br />
LER, K. – ŠTARHA, I.: Znaková privilegia měst, městeček a vsí na Moravě a ve Slezsku.<br />
Brno 1995, s. 19–20. PAPAJÍK, D.: Dějiny obce Říkovice, Říkovice 2004, s. 28.<br />
3 ZAOpO, fond AO, kn. č. 45, fol. 3v. Perokresba viz MÜLLER, K.: cit. dílo, zejména s. 7.<br />
31