SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
ších evropských státech<br />
předváděl s velkým úspěchem<br />
svého Flyera III.<br />
U nás byl v Praze v listopadu<br />
1909 v hotelu Palace<br />
v Panské ulici vystavován<br />
letoun Blériot, který inspiroval<br />
jednoho z našich<br />
leteckých průkopníků<br />
Františka Šimůnka.<br />
Neexistuje žádný doklad,<br />
ani zmínka o tom, že<br />
by Vlachovo rozhodnutí<br />
věnovat se konstruování<br />
letounů nějak ovlivnila<br />
skutečnost, že firma vyvíjela<br />
lettecký motor a že<br />
šéfkonstruktérem firmy<br />
byl ing. Hieronymus, který<br />
si postavil nejprve<br />
dvouplošník Wrightovy<br />
koncepce, s kterým nelétal,<br />
později složil v Mnichově<br />
pilotní zkoušky,<br />
v roce 1910 si koupil Blériotův<br />
jednoplošník, vybavil<br />
ho motorem vyrobeným<br />
u firmy Laurin<br />
a Klement a s tímto letounem<br />
skutečně létal. (Pozn:<br />
V automobilce Laurin<br />
Metoděj Vlach<br />
a Klement byli v roce 1909 tři měsíce na zkušené ing. Jan Kašpar a Evžen<br />
Čihák.)<br />
Není tedy divu, že se do stavby letounů pustil i takový technicky zdatný<br />
člověk, jakým Metoděj Vlach bezpochyby byl. Jeho první prací byl<br />
nefunkční model dvouplošníku o rozpětí 3 metry.<br />
Prvním letounem určeným k letovým zkouškám byl dvouplošník o rozpětí<br />
7 metrů se spodní nosnou plochou posunutou o 1/3 hloubky dozadu.<br />
Svislou ocasní plochu tvořila kýlová plocha a kormidlo, vodorovnou přestavitelný<br />
stabilizátor a kormidla. Hlavní podvozek byl jednokolový, volná<br />
dvojice kol podpírala trup vzadu, sloužila jen k přepravě a po rozběhu měla<br />
zůstat na zemi. Vrtuli vlastní výroby o průměru 1 600 mm poháněl tříválcový<br />
vzduchem chlazený benzinový motor o výkonu pouhých 16 k (= 12<br />
kW), zakoupený u jedné kolínské firmy. Není známo, jakých výsledků při<br />
pokusech o vzlet bylo s tímto letounem o hmotnosti 350 kg a s enormně slabým<br />
motorem dosaženo, byly zřejmě neuspokojivé a Vlach přikročil k jeho<br />
podstatné rekonstrukci.<br />
Předně byl zamontován podstatně silnější motor. Byl sestaven z dílů,<br />
které Vlachovi zapůjčila továrna. Jednalo se o běžný čtyřválec typu „L“<br />
125
Change language