SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov - Zemský archiv v Opavě

ale nevýhodou je pak nepřehlednost knih. Texty učebnic jsou nahuštěny
a prakticky bez členění. Jediné členění můžeme vysledovat pouze v názvech
lekcí a odlišení vysvětlení gramatických jevů od cvičení.
Čapkovy učebnice jsou v mnohém podobné, jen doplněné ukázkami
obchodní korespondence.
Prvorepublikové učebnice a jejich celkové zhodnocení
První a základní požadavek dnešních učebnic angličtiny je jejich barevnost
a dostatek obrazových příloh. Ovšem při podrobnějším zkoumání učebnic
anglického jazyka z doby první republiky a při jejich srovnání s dnešními
vyjde najevo, že tento prostředek členění učebnic není užit v žádné
z nich. Porovnávám zde např. kromě Krupičky i zmíněného Čapku, Davida,
dále pak učebnici „Nader, E. – Wurzner, A.: Lehrbuch der englischen
Sprache, Wien, 1913“ a jiné.
Gramatika všech českých prvorepublikových učebnic se vysvětluje česky,
v německých pak německy. Vysvětlení gramatiky česky je nesporná
výhoda především v začátcích studia jakéhokoliv cizího jazyka. Lekce
prvorepublikových učebnic jsou velmi krátké. Mnohdy nepřesahují čtyři
stránky.
V úvodu všech tehdejších učebnic je pojednání o výslovnosti. Výslovnostní
transkripce je všude česká, což rozhodně znevýhodňovalo studenty,
kteří pak s obtížemi „luštili“ transkripci mezinárodní, kterou už ovšem ve
svém slovníku použil Hokeš.
Každá lekce většiny tehdejších učebnic sleduje určitý řád. V první části
autoři vždy vysvětlili gramatiku, pak následují cvičení. Samotná cvičení
nenapovídají, co se s nimi má dělat. Mnohdy jde pouze o otázky, za kterými
okamžitě následuje odpověď, takže se nabízí otázka po účelnosti
cvičení. V pozdějších lekcích se už nacházejí i cvičení typu: otázka bez odpovědi.
Žádná cvičení s procvičením gramatiky ovšem nenalezneme. Otázku
slovní zásoby prvorepublikové publikace vyřešily tak, že na konci učebnic
je uveden slovníček nejprve ke cvičením v jednotlivých lekcích a pak i abecední
seznam všech slovíček. Slovíčka ale bohužel neobsahují informace
o nepravidelném časování sloves, nepravidelném skloňování apod., jako
jsme na to zvyklí prakticky u všech dnešních učebnic.
Tehdejší učebnice nenabízely ani žádné celistvé opakování. Prvorepublikové
učebnice nesledují ani klasický model dnešních hodin angličtiny,
a sice procvičování všech čtyř jazykových dovedností (čtení, psaní, mluvení
a poslech). Poslech nebyl do hodin z technických důvodů a nedostupnosti
přístrojů začleněn vůbec. Celá tíže této dovednosti spočívala na schopnostech
učitelů. Obě přerovské školy ovšem disponovaly pedagogy s dlouhodobým
pobytem ve Spojených státech, takže o jazykovém vybavení učitelů
a jejich schopností řešit tento nedostatek nebylo pochyb. Ze srovnávacího
výzkumu prvorepublikových učebnic angličtiny dále vyplynulo, že čtení
a psaní patřilo k základním pilířům výuky cizích jazyků. Tehdejší učebnice
obsahovaly bohatou zásobu anglických textů. Zřejmě tedy nešlo o to naučit
studenty schopnosti běžné komunikace, ale poskytnout jim klasické
jazykové vzdělání, podobné latině, jak tomu patrně bylo v případě gymná-
109