SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov - Zemský archiv v Opavě

Sborník Státního okresního archivu Přerov 2007
Věra Fišmistrová
Tovačov a jeho špitál
Otázky stárnutí a stáří by měly být v popředí zájmu celé lidské společnosti.
Problematika seniorů je, či měla by být nedílnou součástí sociální
politiky. Současné domovy důchodců jsou určeny především pro staré občany,
kteří pro změny zdravotního stavu potřebují všestrannou péči, která
jim nemůže být zajištěna členy jejich rodiny, pečovatelskou službou či jinými
službami sociální péče, a dále pro staré občany, kteří toto umístění
nezbytně potřebují z jiných vážných důvodů. Zájem o umístění v domovech
důchodců je značný. V těchto ústavech je v rámci komplexního zaopatření
zajišťováno ubytování s potřebnou hygienou a prostředím, vhodné stravování
i preventivně léčebná péče včetně uspokojování společenskokulturních
zájmů a potřeb. Poskytování kvalitní péče, lidský přístup, pochopení
a vstřícnost vůči starým a nemocným i úroveň vybavení těchto sociálních
ústavů je „zrcadlem společnosti“.
Zajištění klidného a pokojného stáří není v novodobých dějinách žádnou
novinkou. Když Ctibor II. Tovačovský založil při Tovačově Nové Město, dal
řád měšťanům jak v Novém, tak v i Starém Městě a listinou ze 4. prosince
1475 pak vymezil jejich nová práva a povinnosti, určil počet konšelů
i datum dvou královských jarmarků, stanovil, že měšťané staroměstští mají
držet své várky, šenky a obchody, ale mají k nim také připustit novoměstské
na domech, které se v listině přesně popisují. Uvádí zde, že „...Panin
dům má však míti výsadu, že jej měšťané nebudou zatěžovati daňkami,
robotami, poplatky kromě hlásky, aniž má do něho šerha jíti aneb poslán
býti, než všeho má býti svoboden, jako dům svobodný... Tento dům svobodný
má náležeti všem paním Tovačovským (tj. zámeckým) i se zahradou, každá
paní Tovačovská může ho užívati, kdyby pak ovdověla, svobodně a vše
může do své smrti i k svému požitku obrátiti, jak se jí líbí. A když by ji Pánbůh
neuchoval, tehdy má na jinú paní státi vždy svobodný.“ 1 Tento svobodný
„Paní dům“ (čp. 8) byl vlastně vdovským sídlem tovačovských šlechtičen
a požíval zvláštní ochrany. Ctiborova manželka Eliška těchto výhod
ale neužila, jelikož zemřela dříve, než manžel. Je zřejmé, že Ctibor chtěl
svou ženu „zajistit“. Dalo by se říci, že se jednalo o první zařízení pečovatelského
typu v tovačovském prostředí. Tento dům stojí dodnes a býval to
nejpěknější objekt na tovačovském náměstí. Ještě do jeho přestavby na
počátku 19. století se do Paní domu vcházelo po schůdcích z ulice vchodem
zdobeným půvabným portálkem, který je dnes umístěný v chodbě nad
vchodem do sklepa. 2
1 Státní okresní archiv Přerov (dále jen SOkA Přerov), fond Archiv města Tovačov
(dále AM Tovačov), inv. č. 3. UGWITZ, A.: Z minulosti města Tovačova a jeho okolí.
Prostějov 1907, s. 15. INDRÁK, A.: Domov důchodců v Tovačově. In: Tovačovský
kamelot, č. 2, 2000, s. 4–5. PEŘINKA, F.: Kojetský okres. Vlastivěda moravská. II.
Místopis. Brno 1930, s. 246 (dále VM).
39