SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov - Zemský archiv v Opavě

Sborník Státního okresního archivu Přerov 2007
Josef Voltr
Zapomenutý aviatik, říkovický rodák
Metoděj Vlach
Éra letounů těžších vzduchu a poháněných motorem začala v prosinci
1903 na pláži v Severní Karolíně „prvním řízeným motorovým letem“
Orvilla Wrighta. Délka letu byla 260 metrů a doba letu 1 minuta. V Evropě
byla kolébkou letectví Francie, kde od roku 1906, tedy o tři roky později
než Wrightové, konal první úspěšné pokusy o lety Brazilec Santos
Dumont, v krátké době ho následovali Blériot, Farman, Voisin a další.
V roce 1908 se ve Francii už rozbíhala sériová výroba letounů.
V českých zemích Rakouska-Uherska byl v té době neúspěšnějším aviatikem
Jan Kašpar, který si, po neúspěšných pokusech s vlastními konstrukcemi,
koupil ve Francii letoun Blériot XI. a 16. dubna 1910 s ním vykonal
první dokumentovaný let a po složení úřady předepsané zkoušky
uspořádal 19. června 1910 v Pardubicích před 22 000 diváky veřejné
vystoupení. Podobně úspěšným byl i jeho bratranec Evžen Čihák.
Dalšími všeobecně známými průkopníky letectví u nás byli František
Šimůnek, ing. Jan Čermák a ing. Otto Hieronymus. Bylo by spravedlivé
přiřadit k nim i říkovického rodáka Metoděje Vlacha a vymezit mu postavení,
které mu patří.
Metoděj Vlach se narodil 6. července 1887 v Říkovicích, moravské dědině
osm kilometrů jižně od Přerova, jako jedno z osmi dětí rodiny Františka
Vlacha, vzdělaného rolníka; jeho otec absolvoval totiž několik tříd gymnázia.
Metoděj chodil do obecné školy v Říkovicích, do měšťanky v Hulíně.
V letech 1902–1904 vystudoval dvouletou mistrovskou školu na strojnické
průmyslovce v Přerově. První zkušenosti ve výrobě získal v Kopřivnici, ale
už po půl roce pracoval v závodě na výrobu lokomotiv ve slovinském Mariboru,
tehdy součásti Rakouska-Uherska. Dalším jeho zaměstnavatelem
byla firma Puch, automobilka ve Štýrském Hradci (Graz v Rakousku). Tam
si vzdělání doplňoval soukromými hodinami matematiky a deskriptivy
u profesora reálky.
Dnem 10. srpna 1908 (bylo mu 21 let) začíná období, ve kterém se vedle
svého zaměstnání intenzivně zabýval konstruováním letounů. Nastoupil
do firmy Laurin a Klement v Mladé Boleslavi, tehdy už známé automobilky,
do oddělení montáže automobilových motorů. Zřejmě si brzy získal
pověst předního odborníka, protože byl vysílán jako spolujezdec na automobilové
soutěže do zahraničí, kterých se zúčastnily automobily jeho
mateřské firmy. (Snad bychom jeho osobu poznali v knize spisovatele Adolfa
Branalda, později zfilmované, „Dědeček automobil“, která skvěle vylíčila
atmosféru těchto soutěží.)
V té době, kolem roku 1908, ovládlo Evropu všeobecné nadšení pro letectví.
Přispěl k tomu i Wilbur Wright, který nejprve ve Francii a potom v dal-
124