SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov - Zemský archiv v Opavě

(pondělí–pátek) od 8 do 12 hodin v pěti lekcích, trvajících 45 minut, v každém
pololetí se vystřídalo okolo 2 300 žáků a žaček ze 75 tříd.
Za celé desetileté období činnosti (šk. rok 1978/79 až 1987/88), tedy
v době, kdy bylo Středisko ZZBP organizačně začleněno do oddílu plaveckých
sportů jako samostatná jednotka, absolvovalo plavecký výcvik 1 435
tříd a 41 304 žáků a žaček, z tohoto počtu se nenaučilo plavat 11,4 % (4 705
dětí), základní stupeň „Mokrého vysvědčení“ – uplavat alespoň 16 m (přerovský
bazén na šířku) splnilo 31 557 dětí (76,4 %), z nich pak 200 m (opakovaně
– vícekrát) uplavalo 13 223 žáků a žaček (32,0 %).
Vedení Střediska ZZBP se vyrovnávalo nejen s problémy metodickými,
se značnou fluktuací cvičitelského sboru, ale i se zabezpečováním ekonomické
rovnováhy.
Pro paměť je třeba dokumentovat výši finančního objemu nákladů a příjmů
Střediska ZZBP v jednom školním roce: doprava autobusy (přesné jízdní
řády vypracovával vedoucí metodik L. Chajda) 421 160 Kčs, pronájem
bazénu (čistý příjem TJ Spartak) 287 792 Kčs, mzdové náklady 164 394
Kčs, ostatní náklady 4 693 Kčs. Celkové náklady ve výši 888 039 Kčs byly
pokryty: rodiče dětí 269 065 Kčs (100 Kčs za žáka), odbor školství ONV Přerov
363 275 Kčs a Česká státní pojišťovna 245 000 Kčs.
Zájem o zavedenou organizaci i metodiku výuky na hluboké vodě byl
značný. Několikráte byla uskutečněna i veřejná hodina za značné účasti
rodičů či prarodičů žáků a žaček. Hospitace přijížděly i z míst, kde výcvik
již několik let probíhal. Na kontrolu výsledků jezdili i funkcionáři z krajského
výboru ČSTV a je zaznamenána i hospitační návštěva tělovýchovných
a školských pracovníků Německé demokratické republiky v roce 1980.
Po otevření nového krytého bazénu 50 m v roce 1978 byla zahájena také
plavecká výuka dětí předškolního a mladšího školního věku (do 10 let) pod
vedením instruktorů plaveckého úseku oddílu plaveckých sportů TJ Spartak
Přerovské strojírny Přerov. Provádění elementární plavecké výuky
v oddílu bylo vždy zaměřeno na získávání talentů pro doplňování kádru
závodních plavců i zdrojem oddílových příjmů pro sportovně technickou
činnost. Výuka plavání patřila mezi činnosti společensky významné, neboť
odstraňuje plaveckou negramotnost dětí a mládeže. Realizace tohoto úkolu
měla svá úskalí, neboť se nedařilo zabezpečovat výcvik potřebným
počtem cvičitelů.
V nových podmínkách, na dětském bazénku (9 x 6 m) s perfektním zázemím
(vlastní šatny, sprchy, teplá voda, vzduchové sušáky) bylo možno činnost
zabezpečovat v co největším rozsahu. Částečně se to dařilo a dlouhodobě
se hledaly nové cesty organizace za vedení Otty Havlíčka.
V návaznosti na věkové složení žactva ve Středisku ZZBP se snížila věková
hranice a do výcviku byli zařazováni žáci a žačky šesti- a sedmileté,
posléze se zvyšoval počet dětí předškolního věku. Hlavními organizátory
byli Otto a Alena Havlíčkovi s dalšími oddílovými cvičiteli. Z počátku vše
probíhalo hladce, nebyly ani problémy finančního rázu (ve Spartaku PS
Přerov se pronájem bazénu účtoval jako mezistřediskový převod). Horší
situace nastala při převodu bazénu do majetku města Přerova a provozování
Službami města Přerova. Byla podstatně zvýšena cena pronájmu bazénu
a fakturovala se „každá minuta“. Za těchto finančních podmínek by se
181