SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov - Zemský archiv v Opavě

Letadlo M. Vlacha č. 4, 1912
ve všední den pracovat až od 19 hodin. V neděli pracovali od rána do 19
hodin. Dřevěné části draku letounu zhotovovali v dílnách truhlářského učiliště
ve městě. Představitelé města měli zřejmě pro Vlachovu snahu pochopení
a pro montáž letounu a jeho úschovu dali postavit na okraji cvičiště
na Radouči za 600 K dřevěný hangár. Tato částka údajně odpovídala ceně
dvou až tří krav. Hangár stál na straně k městu. (Cvičiště sloužilo jako
letiště pro sportovní létání krátce i po roce 1945.) Vlach se zavázal, že
letoun vystaví na výstavě, připravované na léto, a že vstupné, které bylo
20 haléřů za osobu, bude odvádět městu na úhradu nákladů na stavbu hangáru.
Výstava pod názvem „Severočeská hospodářská živnostensko-průmyslová
výstava“ byla zahájena 22. června a trvala do konce srpna 1912.
Letoun byl obdivován veřejností pro bezvadné řemeslné zpracování a oceněn
zlatou medailí. Vzbudil i pozornost takových odborníků, jako byli letecký
fanda redaktor Jaroslav Kalva, spolucestující ing. Jana Kašpara z přeletu
Mělník–Praha v roce 1911, známý automobilový závodník hrabě
Kolowrat a pilot Zdeněk Keck, první žák Kašparovy letecké školy v Pardubicích.
Na letoun se přišel podívat tehdejší místodržitel kníže Thun
v doprovodu barona Brauna a generálního ředitele Klementa. Kníže Thun
doporučil Vlachovi, aby si zažádal o subvenci. Vlach skutečně dostal
1 000 K, což mu ovšem na vyrovnání dluhu nestačilo.
Po skončení výstavy byl letoun dopraven do hangáru, kde proběhly menší
dokončovací práce a motor byl vyladěn na maximální výkon. Pomocí mincíře
byl změřen tah vrtule, nejvyšší naměřená hodnota statického tahu byla
125 kg (= 1,2 kN).
Abychom si mohli udělat představu o tom, jak a také kdy probíhaly pokusy
o lety s tímto letounem, musíme využít zápisků Metoděje Vlacha, datovaných
rokem 1944, a zápisků jeho spolupracovníka Václava Ševíta, sepsaných
pro Technické muzeum v Praze v roce 1962. Dá se předpokládat, že
127