SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
a odmítajícími jakékoli změny ritu a vžitých obyčejů, a stoupenci reformního<br />
směru, usilujícími o přizpůsobení náboženského i občanského života<br />
moderní době a ochotnými upustit od některých dle jejich názoru archaických<br />
a přežitých obřadů a zvyklostí. Boss, který jinak jistě nebyl žádný volnomyšlenkář,<br />
se na stránkách Orientu několikrát kriticky vyjádřil k některým<br />
těmto zvykům, uvítal např. upuštění od tehdy ještě běžného způsobu<br />
svolávání věřících k bohoslužbě klepáním na domovní dveře (tzv. Schulklopfen).<br />
Jízlivými poznámkami na adresu odpůrců změn si však v Lipníku<br />
s jeho vyhlášenou ješivou a silnými pozicemi ortodoxní strany nadělal<br />
řadu nepřátel. Že v duchu svého přesvědčení vykonával i učitelské povolání,<br />
potvrzuje anonymní článek v Orientu z počátku roku 1850, 7 jehož<br />
autor ostře kritizuje poměry v Lipníku a informuje o vážných konfliktech,<br />
které měl Boss a další učitel Unger 8 s některými příslušníky ortodoxního<br />
směru, u Bosse se pak jejich příčinou staly mj. i jeho „dosud v Orientu uveřejněné,<br />
trochu humoristické, ale dobře míněné články“. Je možné, že právě<br />
tyto události se staly příčinou Bossovy dopisovatelské odmlky mezi 17.<br />
listopadem 1849 a 9. únorem 1850, kdy nepublikoval ani jeden příspěvek.<br />
Uvedené informace také zdá se vnášejí trochu více světla na Bossovy osobní<br />
problémy, kterým čelil na konci 40. let a které jsme zmínili v prvním<br />
příspěvku. 9<br />
Se zánikem časopisu „Der Orient“ bohužel ztrácíme cenný zdroj poznatků<br />
o další činnosti Markuse Bosse a poslední desetiletí života tohoto muže<br />
nám zůstává zatím téměř nenámé. Z jeho publicistické tvorby však je patrné,<br />
že se jednalo o člověka nadaného, širokého rozhledu a vzdělání ve<br />
věcech náboženských i profánních, zajímajícího se o dění ve společnosti<br />
a majícího i osobní odvahu k vyjadřování svých názorů a jednání podle nich.<br />
7 Der Orient, 1850, č. 2, s. 11–12 (příspěvek nesignován).<br />
8 Jedná se o Joachima Ungera, v Orientu, 1850, č. 10, na str. 39 jeho příspěvek pod<br />
šifrou U-r.<br />
9 MARADA, M.: cit. dílo, s. 73.<br />
64