SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov - Zemský archiv v Opavě

ští částkou 200 zl. ze svých peněz. Karel starší ze Žerotína je ale káral,
neboť tak učinili nesprávně, protože podle strýcovi závěti měl hradit jeho
dluhy Karlův bratr. 23
Při olomouckém svatojánském soudu v roce 1600 se měl projednávat
půhon pana Jana Odkolka z Oujezdce na Mikuláše staršího Kobylku o svědomí.
Pohnaný se ohlásil, že mu půhon dodán nebyl, a bylo nalezeno, že
se to stalo kvůli jednomu z těch neprodaných půhončích, který dal druhému
půhončímu již prodanému ten půhon nést, a ten to zmeškal. Proto
poručeno panem sudím, aby se k němu zachovalo podle zřízení zemského,
tj. aby byl kyjem bit před právem a seděl dvě neděle ve vězení na olomoucké
radnici. 24
Sám Karel starší ze Žerotína přednesl při soudu panském k roku 1600
stížnost na to, že asi před dvěma nedělemi jeden z půhončích, který mu byl
prodán, ze vsi Nelešovic, jménem Staněk, „měl mluviti, že i ti, kteří jej prodávali,
i ti, kteří jej kupovali, lháři jsou, i já také že lhář jsem a soukopa
svého že praví býti podkomořím: ten že u vězení zůstává. Kdyby se mně
samého dotýkala, poněvadž mám dostatečné na něj svědky, a že bych věděl
co činiti: ale poněvadž se dotýče všech stavův, jako těch, kteří usoudili, že ti
půhončí mají prodáni býti, celého soudu, jako toho, který osoby ku prodaji
vydal, těch poctivých pánů a rytířských lidí, kteří smlouvu trhovou o ně
z poručení soudu učinili, ano i dobré paměti nebožtíka pana hejtmana, pana
Jetřicha Podstatského a toho, který ještě u živnosti zůstává, pana Mikuláše
Kobylky, že jsem nesměl bez vůle a uvážení J. M. nic až posavád předsevzíti,
avšak že prosím, aby J. M. ráčili to nejdříve vážiti a souditi. A to promluviv
i také psaní Přerovských mně v té příčině učiněné a poznamenání
paměti svědkův jim podav, vystoupil jsem a oni po rozmluvení zase mne
mezi sebe povolali a odpověď dali, že jsou ráčili k tomu pany z Doubravic
a z Vrbna naříditi, aby s panem hejtmanem, jak by nejlépe ta věc předsevzala
býti mohla, rozmluvili a J. M. svou zprávu dali a poněvadž se tu ne
jich samých než všech stavův dotýče, že by chtěli veškeré osoby z obce k sobě
přivzíti a s nimi po slyšení zdání páně hejtmanova tu věc vážiti.“ 25
V roce 1610 na olomouckém tříkrálovém soudu pan Fridrich z Žerotína
ohlásil, že neví nic o půhonu, kterým byl zatčen Vilím Borovský, a že mu
nebyl dodán. Bylo posláno pro menší úředníky, kteří dali zprávu, že ten
půhon panu Fridrichovi odeslali po půhončím, který se jmenuje Blaha, ale
poněvadž se při vyhlášení půhonů nikdo neohlásil, tak všichni půhončí,
kteří dle obyčeje do vyhlášení půhonů zůstávali, již odešli. Úředníkům poručeno
od pana sudího, aby hned toho půhončího obeslali a co nejdříve podali
svou zprávu. Menší úředníci vyslechli půhončího a dali zprávu, že ten
půhon byl dodán vrátnému na Losinách. Když se to Fridrich ze Žerotína
dozvěděl, nechal vrátného vsadit do vězení. 26
O svatojánském soudu roku 1613 přistoupil menší sudí pan Syrakovský
s menšími písaři a podle poručení dal zprávu strany donešení půhonu do
domu Hynka Šárovce na Ptení (Ptýň) a oznámil, že dotčený půhončí řekl,
že když přišel na Ptení, že chtěl půhon dodat písaři pana Hynka, ale on že
ho nechtěl přijmout, nýbrž že odešel s jinými dvěma do čelední světnice,
aby se poradil, měl-li by takový půhon přijmout, a potom odpověděl, že
v nepřítomnosti svého pána v domě takový půhon přijmout nemůže. Ale
když půhončí na tom trval, dal mu písař potvrzení, které on ukázal před
14