SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov - Zemský archiv v Opavě

i žen) do výrobní sféry, především zbrojního průmyslu. Situace dospěla
v polovině roku 1944 tak daleko, že nejen na přerovské škole, ale i dalších
školách se přestalo vyučovat. Mládež středních, zejména odborných škol
(to bylo od 14–15 let) musela nastoupit do výroby. Ze zemědělských škol
obvykle do zemědělských provozů. Na středních školách ve školním roce
1944/1945 pokračovaly ve výuce toliko poslední ročníky, které měly před
maturitou.
Válečné události počátkem roku 1945 na všech evropských válečných
frontách svědčily o brzkému pádu „Velkoněmecké říše“. Také Přerov se připravoval
na konec války. Očekával se příchod vojsk IV. ukrajinského frontu
pod vedením generála A. I. Jeremenka i pomoc I. čs. partyzánské brigády
Jana Žižky z Hostýnských vrchů. Kolem 5. května 1945 mělo
vzniknout v Přerově lidové povstání, které se tajně připravovalo a počítalo
s podporou jak sovětských vojsk, tak československých partyzánských
jednotek z Hostýnských vrchů. Žel, mylné informace termín povstání uspíšily,
což bylo ke škodě stanoveného plánu. Tehdejší ředitel školy
Ing. J. Ferulík na tehdejší situaci vzpomínal takto: „Přišel 1. květen 1945.
Nádherný den, jas a květ. Dostali jsme zprávy, že je ve městě „převrat“. Ve
městě hrála hudba. Vyvěsili jsme československé prapory a spolu se zaměstnanci
a s několika studenty odzbrojili jsme německé vojáky, kteří bydleli ve
škole, a jednoho gestapáka. Zaměstnanci a studenti začali hlídkovat kolem
školních objektů. První radostné zprávy za nějakou dobu byly vystřídány
zlými a hrůznými.“ 9 Třeba dodat, že díky taktice ředitele a obětavosti i statečnosti
zaměstnanců i zúčastněných studentů škola nebyla poškozena
a nikomu se nic nestalo. Zásluhu měl na tom mj. i tehdejší vrchní zahradník
J. Polášek, který již dlouho předtím udržoval kontakty s partyzány.
Sovětská armáda do města vstoupila 8. května 1945. Krátkou dobu po osvobození
Přerova byly prostory školy k dispozici jako provizorium vojenskému
zdravotnictví. Začátkem června 1945 se již do školy scházeli studenti,
aby pomáhali a uspořádali interiér školy pro připravovanou výuku. Vše se
zvládlo a od června započal přerušený školní rok 1944/1945. Ztracená doba
tohoto školního roku byla nahrazena „zhuštěnou výukou“, takže ročník,
který měl původně maturovat v květnu 1946, maturoval v témže roce, ale
až koncem července.
Všichni, profesoři a zejména studenti, se těšili z osvobození a možností,
které jim dávala nová radostnější doba. Pedagogové svým nadšením, obětavostí
a vstřícností, studenti zase svojí pílí a nadějemi se snažili náročné
úkoly splnit.
Profesorský sbor byl posílen o nové pedagogy, jako byli Doc. Dr. Ing.
Frantek z Brna, Ing. Baďura, přerovský rodák, který předtím vyučoval na
škole ve Vyškově, nebo prof. Svobodaa, vyučující dějepis, a postupem doby
i další. Nepřišli na školu však jen noví pedagogové, ale i žáci. Byli to ti, kterým
nebylo možno dříve studovat na vyšším stupni zemědělské školy. Tak
přistoupili na školu a doplňujícími zkouškami splnili podmínky např. žáci
z odborné školy v Bzenci a ve Vyškově.
8 ODSTRČIL, M.: Písemné informace o válečných a poválečných letech na škole
v Přerově. Klobouky u Brna 2006.
9 Viz poznámka č. 4.
71