SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov - Zemský archiv v Opavě

Sborník Státního okresního archivu Přerov 2007
Oldřich Fiala
Užitečné umění malířky, grafičky
a keramičky Evy Siblíkové
Biografický a bibliografický příspěvek
Významné životní jubileum – osmdesáté narozeniny letos oslavila malířka,
grafička a keramička Eva SIBLÍKOVÁ (* 7. června 1927 v Hradci Králové).
Z rodných východních Čech přesídlila (1953) do Přerova, předtím
však získávala zkušenosti v grafické škole v Praze pod dohledem Rudolfa
Beneše a absolvovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde v ateliéru
Aloise Fišárka studovala monumentální malbu, tapiserii a další užité
umění – zejména návrhy gobelínů a tisk na látky. Samostatnou uměleckou
dráhu zahájila v Gobelínových dílnách Marie Hoppe-Teinitzerové
v Jindřichově Hradci.
Sňatkem s výtvarníkem Janem Chmelařem přijala manželovo příjmení
Chmelařová, pro uměleckou práci však používá rodné Siblíková. V prostředí
Přerova a Hané pak objevovala zajímavá zákoutí i objekty města
Jana Blahoslava, Jana Amose Komenského a jiných osobností. Na Přerovsku
si umělkyně rovněž oblíbila okolí Partutovic s dominantou větrného
mlýna.
Další místa – krajinu jižní Moravy, okolí Pavlova a Pálavy – ztvárňuje
ve všech ročních obdobích. Při častých pobytech ve svérázné krajině Pavlovských
vrchů (manželé Chmelařovi zde v Pavlově objevili, zakoupili
a opravili rozpadající se domek) nachází inspiraci v prostředí vinic či vinných
sklepů. Obě lokality zachycuje různými technikami od kresby přes
pastel a akvarel k olejomalbě.
Pro volnou grafickou tvorbu, knižní ilustrace, exlibris či novoročenky
využívá nejčastěji linoryt. Monumentální díla v architektuře jsou charakteristická
keramickými prvky skládanými do rozměrnějších celků. Takto
vznikla např. výzdoba jídelny základní školy v Hranicích, vstupního prostoru
mateřské školy v Kroměříži, výtvarné ztvárnění atria v Základní škole
v Potštátě či úprava poschodí v obchodním domě v Rožnově pod Radhoštěm.
V životě Evy Chmelařové-Siblíkové měla a má svoje místo veřejně prospěšná
činnost. Aktivně se podílela na práci Československého svazu žen
nebo Svazu československých výtvarných umělců, po transformaci v devadesátých
létech je členkou Unie výtvarných umělců. Pro četná zájmová
sdružení i profesní organizace vytvořila grafické řešení pamětních listů,
čestných adres a jiných příležitostných tisků. Společně s manželem se podílí
na výtvarné podobě edice upomínkových listů k Muzejním úterkům přerovského
Muzea Komenského. Plným právem tak obdržela roku 1977 Cenu
města Přerova – medaili Jana Amose Komenského.
Navazující výběr z personální bibliografie je uspořádán v tématických
skupinách. Řazení záznamů v každé skupině je v abecedním pořádku.
161