SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov - Zemský archiv v Opavě

měny úředního názvu sídelní jednotky, vývoj jejího právního titulu, územní,
správní, soudní a berní příslušnost, přítomnost památkové zóny ad.
Průkopnickou prací z hlediska svého zaměření je monografie Zdeňka
Fišery Encyklopedie městských věží v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
(Praha, Libri 2006). Nalezneme zde popisy více než 150 městských
strážních věží, připojeny jsou fotografie a bibliografické odkazy. Našeho
regionu se týkají hesla: městská radniční věž v Hranicích, městská kostelní
věž v Lipníku nad Bečvou a městská věž, zvaná Hodinová, v Potštátě.
Údaje o soutoku Bečvy s Moravou najdeme v publikaci Víta Ryšánka
Soutoky řek na území Čech, Moravy a Slezska (Praha, Libri 2006). Kniha
popisuje přes padesát ústí našich řek delších než 50 kilometrů. Texty
obsahují hydrologická data toků, dostupnost místa, popis trasy vedoucí na
samotnou špici soutoku, zajímavosti v okolí, včetně fotografií.
Dalším zdrojem informací pro zájemce o regionální historii jsou sborníky
z různých konferencí. V roce 2006 byl vydán sborník obsahující příspěvky
z XII. ročníku konference konané 9. 11. 2005 v Muzeu Kroměřížska
Židé a Morava. Náš region je zastoupen příspěvkem Václava Bednáře
„Osudy hranických Židů po II. světové válce. Část II. Daleká pouť hlavního
lékaře lázní Teplice nad Bečvou“ (s. 224–237).
Muzejní a vlastivědná společnost v Brně je vydavatelem sborníku z každoroční
konference archeologů středověku České a Slovenské republiky
Archaeologia historica. O Přerově a Spytihněvi, coby správních centrech
východní a střední Moravy v raném středověku, se dočteme v příspěvku
Jiřího Kouhoutka (č. 31/2006, s. 67–74).
Sociálními dějinami se zabývá sborník Člověk na Moravě v první polovině
20. století (Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury 2006).
Na příkladu konkrétních osob ilustruje proměny vybraných sociálních typů
a profesí (velkopodnikatel, učitel, hostinský, katolický duchovní, voják, zločinec,
a další). Životní příběhy tří mužů, představitelů židovské obce, dokumentuje
příspěvek Miroslava Marady: „Žid. Příklad Ignaze Briesse sen.,
Maxe Grünfelda a Jakoba Rabbinowicze“ (s. 118–126). Region zde reprezentuje
Ignaz Briess, olomoucký průmyslník, který v Přerově prožil dětství
a část mládí, a Jakob Rabbinowicz, poslední rabín židovské obce v Hranicích.
185