SBORNÍK Státního okresního archivu Přerov - Zemský archiv v Opavě

nictví. Do konce války byl Chudoba jediný Moravan, který mohl konkurovat
anglistice na Karlově univerzitě.
V květnu 1945 se sešel sbor filozofické fakulty a začal znovu budovat
anglistiku. Novými lektory angličtiny se stali externí profesoři z jiných
vysokých škol, jako např. Josef Vachek, žák Chudoby, který začal vést seminář
pro anglickou filologii.
Obecné metody a obsah výuky angličtiny za první republiky
Ehrke ve spisku „Mehr Englisch und Französisch“ z roku 1910 uvádí:
„Moderní jazyky nastoupily dědictví latiny a řečtiny. Jsou dnes jazyky diplomacie,
mezinárodního obchodu, vědy i techniky. Je v nich obsažena nová
kultura evropského člověka. Všecku moudrost starověku, pokud není již přejata
a zpracována v kultuře moderní, lze docela snadno poznati z překladů,
tudíž škola i věda mají pěstovati jen tyto jazyky prakticky užitečné a neztráceti
se v „alexandrinství“. Mají zušlechťovati potřeby denního života a ne
uměle na životě udržovati ideály dávno přežilé a zapadlé. Bohatý svět klasických
podnětů je, ne-li pro školu, tož aspoň pro kulturu v celku již vyčerpán,
a nutno tudíž nové, plodné ideje čerpati především z jazyka francouzského
a anglického, jež vedle němčiny, jsou dnes hlavními nositeli osvěty...“. 27
Z této citace vyplývá touha po změně v pojetí jazykové výuky na středních
školách a také to, že pro moderní a rychle se rozšiřující společnost, ve
které hranice už neznamenaly takovou překážku jako ve století devatenáctém,
se stala výuka moderních jazyků naprostou nutností. Pro jejich výuku
také hovořil dynamický rozvoj průmyslu a hlavně mezinárodní obchod.
U nás se roku 1923 začal učit druhý jazyk neobligátně od čtvrtého ročníku
měšťanských škol. Pedagogové a psychologové tehdejší doby se zároveň
shodli na tom, že na obecnou školu cizí jazyky nepatří, jelikož děti v tomto
věku nemají ani schopnosti ani způsobilost učit se jiným jazykům. 28 V tomto
je patrný nejmarkantnější rozdíl oproti dnešku, kdy se angličtina (a tedy
i ostatní moderní jazyky) zavádějí už do mateřských škol a na mnoha základních
školách patří angličtina k předmětům druhé nebo třetí třídy. 29
Moderní jazyky se postupně stávaly podstatným elementem středního
školství. Na reálkách zabraly místo latiny, na gymnáziích byly svou hodinovou
dotací alespoň postaveny na její úroveň. Stále ovšem šlo pouze o francouzštinu.
Angličtina byla nejprve zavedena na vyšších německých reálkách.
Bylo stanoveno několik metod výuky, od nejstarší Meidingerovy (1783),
Jacototovy a Seidenstuckerovy (1811) až po moderní Gojimovu a Berlitovu.
30 V podstatě šlo o „boj“ mezi starší gramatickou metodou a metodou přímou.
Gramatická metoda byla převzata z klasických jazyků, kdy se před-
23 Tamtéž, s. 113.
24 BEDNAŘÍKOVÁ, M. – HALAS, F. X. a kol.: Dějiny univerzity v Brně. Brno 1969,
s. 18.
25 Tamtéž, s. 113.
26 Tamtéž, s. 159–160.
27 Citováno dle KÁDNER, O.: Základy obecné pedagogiky. Díl II. Praha 1925, Kapitola
o metodách, s. 672. Všechny informace jsou převzaty z této kapitoly.
28 Tamtéž, s. 673.
29 Tamtéž, s. 671–702.
30 Tamtéž.
103