SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
SBORNÃK StátnÃho okresnÃho archivu PÅerov - Zemský archiv v OpavÄ
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
zia, a poskytnout jim praktickou vybavenost pro obchodní styk v případě<br />
obchodní akademie.<br />
✻ ✻ ✻<br />
Téměř všechny zmiňované tehdejší učebnice mají podobnou strukturu.<br />
První lekce, či díly, se omezily jen na proniknutí do základů gramatiky.<br />
S postupujícími vyššími lekcemi a dalšími díly publikací se gramatika ztěžovala<br />
a postupně ustupovala složitějším textům nebo praktickým ukázkám.<br />
Více a více se objevovala konverzační témata jako: Londýn, oblečení,<br />
cestování atd. Učebnice pro obchodní akademie jsou doplněny ukázkami<br />
obchodních dopisů, dokumentace podniků, anglickými definicemi různých<br />
obchodních dokumentů a i samotná cvičení motivují studenty k tvorbě<br />
vlastních obchodních styků v ekonomickém světě. Vše směřovalo k tomu,<br />
aby studenti byli schopni prakticky pracovat s tímto typem materiálů<br />
v angličtině. Ovšem tyto obchodní učebnice mohli studenti používat nejdříve<br />
tak od poloviny druhého ročníku, až po zvládnutí jistého stupně gramatiky,<br />
jelikož základy gramatiky už zde nejsou vysvětleny.<br />
Z celkových poznatků o učebnicích první republiky vyplývá několik obecných<br />
závěrů. Učebnice jsou si všechny podobné, jsou černobílé, formátu A5,<br />
bez obrázků. Hodiny podle nich byly více podobné klasické výuce latiny,<br />
než dnešním hodinám cizích jazyků. Nikdo nežádal žádné praktické pomůcky<br />
a „živé“ materiály, což na učitele kladlo obrovské nároky. Neměl k dispozici<br />
techniku, pomůcky a jakákoliv odchylka od „klasického“ vyučování<br />
neexistovala.<br />
Neméně zajímavou je otázka vlastního postupu ve výuce angličtiny<br />
(a patrně i ostatních cizích jazyků). V prvním ročníku se hodiny zřejmě<br />
zaměřovaly na osvojení dostatečného základu gramatiky, aby se v dalších<br />
ročnících mohlo plně rozvinout čtení a práce s textem. Až na základě znalostí<br />
gramatiky se budovala komunikační schopnost studentů a i ta závisela<br />
na typu škol; klasická a obecnější témata na gymnáziu a konkrétní<br />
ekonomická na obchodní akademii. Výuka jazyků patrně byla tímto dost<br />
jednotvárná a jakákoliv absence praktických pomůcek „běžného“ života 43<br />
dostatečně nemohla studenty motivovat.<br />
Závěrem mohu konstatovat, že učebnice angličtiny se nikterak nelišily<br />
od ostatních učebnic – jejich cílem bylo naučit studenta teoretickým pravidlům<br />
více než jejich praktické aplikaci. Je skvělé, že dnešní výuka angličtiny<br />
se vydala naprosto opačným směrem, tedy alespoň v ideálním případě.<br />
Výuka angličtiny v Přerově za první republiky<br />
Střední školy v Přerově s výukou angličtiny<br />
Za první republiky si mnoho lidí uvědomovalo, že znalost angličtiny otevírá<br />
dveře do světa a světového obchodu. Objevovaly se různé články<br />
o cizích jazycích v novinách a hlavně v obchodních časopisech, jak je tomu<br />
např. v časopise „Průkopník“, 44 jenž hovoří o jazykové přípravě mladých:<br />
„... je třeba, aby naši občané hledali obživu v obchodu se zahraničím a to<br />
znamená znalost cizích řečí. Jakých Podle Komenského je nezbytné znát<br />
řeč našich nejbližších sousedů, tedy němčinu. Přednost by se ale měla dát<br />
angličtině, kterou hovoří více než 200 milionů lidí. Bohužel však prvore-<br />
110