Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

váním svátku Božího těla do liturgické praxe v Čechách. Svátek Božího těla bylzaveden do liturgických kalendářů evropských diecézí až koncilem ve Vienne(1311-1312) papežskou bulou Si dominum, jež byla inkorporována do novéhosouboru kanonického práva, vydaného papežem Klimentem V. v roce 1317.V Čechách byl nový svátek slaven patrně zásluhou pražského biskupa Jana IV.z Dražic velmi záhy, pravděpodobně nejprve v monastickém prostředí, zejménav dominikánských a cisterciáckých klášterech již v druhé dekádě 14. století. 11Z roku 1330 pochází zpráva o veřejném slavení svátku Božího těla v Praze,zaznamenaná ve Zbraslavské kronice. 12 Pramenné doklady o zakládání božítělovýchbratrstev a kaplí pak pocházejí převážně až z poslední čtvrtiny 14. století,nicméně lze předpokládat, že vznik bratrstev i fundace oltářů zasvěcenýchBožímu tělu jsou staršího data, jak dokládá např. patrocinium klášterního kostelakonventu klarisek v Českém Krumlově, jenž byl v roce 1358 vysvěcen „inhonore Corporis Christi et Gloriose virginae Marie.“ Patrocinium chrámu jerovněž reflektováno ikonografií titulního listu kodexu Liber depictus, původněurčeného tomuto konventu. 13 Titulní folio rukopisu 14 zobrazujuje Apokalyptickouženu oděnou slunečním kotoučem s polopostavou Bolestného Krista– vtěleného Slova, zastiňujícím její tělo. Kromě reflexe biblického textu Zjevenítato ikonografie rovněž upozorňuje, vedle inkarnace Krista a tedy praesentiaChristi, na zázrak transsubstanciace. Bolestný Kristus ve slunečním kotouči jevlastně vyobrazením sluneční monstrance obsahující posvěcenou hostii – těloživého Spasitele. (obr. 1)Soudě podle nejstarších dochovaných vyobrazení Bolestného Krista u nás,byl tento zobrazován v českém umění nejprve v celé postavě, stojící předkřížem (Průhonice, Praha – dům U zvonu, Pasionál abatyše Kunhuty, Písek)a s rukama zkříženýma na prsou. Tento typ Krista je byzantského původu, přejatýz ikonografie Krista ležícího v hrobě (epitaphios). Stejný význam má gestorukou zkřížených na prsou také na vyobrazeních Bolestného Krista na Západě,kde apostrofuje vedle Kristova hrobu představu kříže jako lůžka, na kterémSpasitel spí spánkem smrti. Tuto mystickou představu, patrně srozumitelnějšív monastickém prostředí, podává např. Kolda z Koldic v parabole De strenuomilite, kde líčí utrpení Krista na kříži: „…vyprahl žízní a opřen na lůžku požá-11 DEVLIN, D. S.: c. d., s. 267.12 FIALA, Z. (ed.): Zbraslavská kronika. Chronicon Aulae Regiae. Praha 1976, s. 378.13 Před 1350. Vídeň, Österreichische Nationalbibliothek, Cod. 370; SCHMIDT, G. (Hg.):Krumauer Bildkodex. Österreichische Nationalbibliothek Codex 370. Faksimile. Graz 1967.14 (fol. 1r)12