Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

kolem přelomu století v řadách katolických konvertitů ubylo (mezi laickýmipředstavenými místní luteránské obce zasedlo po roce 1900 hned několik konvertovanýchžidů první nebo druhé generace, např. starosta Dr. Gustav Fiedler,jehož předkové rovněž původně vyznávali judaismus).Třetí nejpočetnější skupinou v Knize změn vyznání jsou osoby, kteréopustily katolickou církev a zůstaly bez vyznání (v letech 1854-1920 celkem229 případů). Prvním odpadlíkem byl místní rodák Konrád Kubala, kterýv roce 1882 sice z katolické církve vystoupil, ale o pět let později se patrněv souvislosti se sňatkem do jejích řad znovu vrátil. Jeho případ byl ale ojedinělýa teprve od roku 1900 se s výstupy z katolické církve a následným agnosticismemsetkávám v Knize změn vyznání každoročně. Patrně nepřekvapí, že mezitěmi, kdo opustili katolickou církev a zůstali bez vyznání, převažovali mužinad ženami (170:59) a že počet výstupů prudce stoupl okamžitě po vznikusamostatného státu (do roku 1918 včetně opustilo katolickou církev a zůstalobez vyznání 117 věřících a v posledních dvou sledovaných letech hned 112věřících). Před vznikem ČSR výstupy kulminovaly v letech 1909 a 1913-1914a mezi důvody bylo nejčastěji uváděno štvaní proti Římu (kolem 1900), spiritismus(1905, 1907) a poté už jen ruch socialistický, sociální hnutí, socialismusdemokratický a zuřivý socialismus. V roce 1916 Kniha o změnách vyznánízaznamenává vliv Volné myšlenky a dva poválečné roky byly podle duchovníchtriumfem agitace a Volného slova, jehož redaktorům se podařilo oslovitdělnictvo i příslušníky inteligence: jen v největší moravskoostravské hornickékolonii dolu Šalomoun opustily katolickou církev v roce 1919 tři osoby (mezinimi i významný představitel místního spolkového života, koksař FerdinandGvožď) 16 a téhož roku vystoupili z církve vedle úředníků i dva studující učitelskéhoústavu ve Slezské Ostravě, učitel hudby a ve třicátých letech významnýhudební kritik a redaktor Milan Balcar (vystoupil 18. září 1919). 13. listopadu1919 vystoupil se dvěma syny i redaktor a pozdější starosta města Jan Prokeš(starostou 1925-1935). Zatímco do vypuknutí první světové války převažovalojako důvod výstupu hnutí sociální a socialismus, po válce dominovala úspěšnápropaganda bezvěrců a svobodných socialistických myslitelů.Již před válkou se však objevily případy, které zjevně souvisely s volnomyšlenkářstvíma bezvěrectvím: v roce 1911 vystoupil Dr. Mořic Kohn, c. k.soudce, (* 26. července 1877 Místek), jehož případ může dokládat křehkostnově nabytého náboženského přesvědčení židovských konvertitů, a o dva roky16 JEMELKA, M.: Na kolonii. Život v hornické kolonii dolu Šalomoun v Moravské Ostravědo začátku socialistické urbanizace. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava,Ostrava 2007, s. 118, 122.52