Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

nalo o výtržnictví, napadení nebo neuposlechnutí veřejného činitele, vniknutíza cizí pozemek, zastrašování apod. Proto se v mnoha rejstřících inventářůneobjevuje slovo stávka.Ve fondu krajského (Zemského) soudu v Opavě jsem našel pouze soudní spisyke stávkám po roce 1918. Trestní spisy krajského soudu v Opavě se zachovaly doroku 1910 se značnými mezerami. Zbytky již dříve vyskartovaných trestních spisůkrajského soudu v Novém Jičíně do roku 1910 včetně, spisy převzaté za okupace doříšského archivu v Opavě, shořely při požáru budovy archivu v březnu 1945. Okresnímusoudu v Bohumíně chybí po událostech let 1938-1945 značná část pomocnýchknih a trestních spisů. 14 Fond Okresního soudu v Těšíně díky rozdělení mezi českéa polské archivy obsahuje jen nepatrné zlomky trestních spisů (1862, 1875) proobdobí do roku 1918. 15 Spisy okresního soudu ve Fryštátě byly značně zasaženyskartacemi, okupací, nevhodným uložením a častým stěhováním. 16 Ve výsledkutyto fondy nelze ke studiu stávek využít.Podnikové fondyV neposlední řadě si zprávy o stávkovém hnutí vedly podniky. Velmi cennéjsou zejména seznamy stávkujících, které evidují nejen nejvyšší počet revoltujícíchdělníků, jak je tomu u statistických pramenů, ale přesná čísla pro jednotlivédny. I zde můžeme předpokládat, že lze nalézt mnohem spolehlivějšía přesnější údaje až po roce 1890, protože podniky byly jedním ze zdrojů, zekterých se sestavovala stávková statistika. Proto musely mít údaje jednotnouformu a obsahovaly ty nejdůležitější informace o stávce.Je téměř nemožné projít všechny fondy podniků, které ve sledovanémobdobí působily na území Slezska, ale je možné se zaměřit na větší a velképodniky a zjistit, zda se v jejich dokumentaci nenalézají prameny ke stávkám.Pro území Slezska přicházejí v úvahu předně fondy báňských podniků. Ty jsoudnes uloženy v Archivu OKD. Ani zde jsem však nenašel jediný zdroj, kterýby se vztahoval pro období před rokem 1890. Železárny ve Slezsku, 17 soustředěnédo roku 1905 pod Těšínskou komorou a poté součást Rakouské báňskéa hutní společnosti se sídlem ve Vídni, soustřeďovaly velké množství dělníkůa mohly tak být aktéry velkých stávek. Ve fondu Báňské a hutní společnosti,14 PLAČKOVÁ, M.: Okresní soud Bohumín 1850–1949. Karviná 1971, s. 6–7 (dílčí inventář fonduSOkA Karviná).15 CRKOVSKÝ, F.: Okresní soud Český Těšín (1851) 1920–1938, 1945–1949. Karviná 1978,s. 5–6 (inventář fondu SOkA Karviná).16 PLAČKOVÁ, M. a kol.: Okresní soud Fryštát 1850–1923 (1933). Karviná 1969, s. 5 (inventář fonduSOkA Karviná).17 Ustroň, Karlova Huť v Lískovci, Baška, Třinec.201