Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

generálního ředitelství ani Třinecké železárny stávky před rokem 1890 nelzenalézt. V inventáři se píše, že první doložená stávka se v Třineckých železárnáchodehrála až roku 1904. 18TIŠTĚNÉ PRAMENYStatistiky, šetření státních orgánů a parlamentních komisíPro období před rokem 1890, jak již bylo řečeno, neexistují přímé statisticképrameny určené výhradně pro evidenci stávek, ale existuje několik statistickýchpramenů, ve kterých bychom mohli předpokládat, že se stávky objeví. Jsou tonapříklad od poloviny 19. století vycházející Zprávy obchodních a živnostenskýchkomor a Zprávy živnostenských inspektorů. I zde však platí, že neexistujeaž do roku 1890 vlastní rubrika nebo pravidelné a úplné zaznamenání stávek.Můžeme se o nich dočíst pouze v souvislosti s jinými tématy, a to nepravidelněa neúplně. Například ve zprávách obchodních a živnostenských komor o stavuprůmyslu se dozvídáme o stávkách v souvislosti s výpadky výroby v důsledkupřerušení práce zaměstnanců.Některé obzvláště důležité stávky se dostaly díky intervenci některýchposlanců i do jednání zemských sněmů nebo říšského parlamentu. Proto i stenograficképrotokoly z jednání těchto zastupitelských orgánů mohou být cennýmpramenem ke stávkám. Po velkých stávkách byly státními orgány občaszřizovány komise, které měly prošetřit okolnosti, jež vedly k propuknutí nepokojů.Jejich zprávy obsahují důležité informace o příčinách stávek.Tiskoviny, periodikaDobový tisk je v mnoha případech dobrým doplňkovým, ale při absenciarchivních pramenů, také často jediným pramen pro poznání některých stávek.Slezský dobový tisk představuje dosti různorodou směsici titulů. Vzhledemk tomu, že se jedná o území jazykově smíšené, můžeme zde najít tiskovinyněmecké, české a polské. Německá provenience předčí zbylé dvě množstvímtitulů i různorodostí zaměření. Mnohem důležitější než jazyk je charakter časopisu.Vzhledem k tématu tohoto příspěvku je nutné orientovat se na politickélisty. Předně by nás měla zajímat dělnická, poté také buržoazní periodika.Bohužel až do roku 1893, kdy začal spolek Prokop vydávat Odborné listy,neexistoval ve Slezsku dělnický list. Přítele dělníků, vycházejícího od roku 188318 Autor inventáře to přisuzuje nedostatečné dělnické organizaci, kterou podle jeho názoru silněovlivnilo místní kovorolnictví. Viz ZAHRADNÍK, S.: Báňská a hutní společnost, ŽelezárnyTřinec. Inventář. Třinec 1962, s. 17 (inventář fondu ZA Opava).202