Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

textů s jinými překlady a vkládáním vlastních myšlenek, které mají spíše charakterkrátkých glos. Výsledkem jsou spisy, které odrážejí myšlení Tomáše zeŠtítného a jež nám předkládají jeho cíle, názory a postoje k soudobému dění.Zatímco se Štítný postupně vypracovával k samostatné práci s překladya je možno v jeho díle spatřovat postupný vývoj osobnosti, překvapuje literárníodkaz Petra Chelčického výší poznatků, znalostí a uceleností svých postojůa názorů již od svých nejstarších textů. V nich se autor snažil formulovat,a současně obhájit, svá myšlenková východiska k otázce postavení člověka vespolečnosti. Již v jeho prvotině, za níž považujeme traktát O boji duchovnímz roku 1421, lze spatřovat myšlenkovou i stylistickou souvislost s tradicemiliterární kultury jižních Čech.Ačkoliv bádání o Chelčickém naráží na nedostatek znalostí o jeho životě,přesto máme informace o jeho vztahu k pražskému prostředí a o kontaktechs představiteli předhusitské Prahy. V jeho spisech také nalézáme zmínkyo tom, že známosti využíval k vlastnímu vzdělávání, neboť získával od přátelřadu výpisků a sbírek překladů z latiny, neboť sám nedisponoval dostatečnoujazykovou znalostí. Přestože doposud nebylo stanoveno chronologické zařazeníopisu Řečí besedních Petrem Chelčickým, domnívám se, že je pravděpodobné,aby k němu došlo ještě před neshodami se zástupci umírněných Pražanů vedenýchJakoubkem ze Stříbra, tj. před rokem 1420.Kladu-li si otázku po důvodu, který mohl vést Chelčického k samostatnémupojednání o problematice sedmera smrtelných hříchů v závěru Řečí besedních,a pominu-li v tomto okamžiku určitou impulsivnost jednání (a psaní), o nížsvědčí v Chelčického díle řada osobních postřehů a reakcí, dostávám se opětk otázce vztahu mezi oběma osobnostmi a k možnosti motivace Petra Chelčickéhov díle Tomáše ze Štítného.Oba laičtí myslitelé zjevně reagují ve svých traktátech na myšlenkový kvasdoby, avšak především dílo Tomáše ze Štítného vychází prokazatelně z textůmajících již nějakou tradici v reflexích středověké mravoučné a mystické literatury.Rozbor textů ukazuje na znalost nejen díla Autpertova, ale také – vezprostředkované podobě – například Jana Cassiana, dále Bernarda z Clairvaux,Huga a Sancto Victore a mnohých dalších. Prvotní shoda tématu u obou laickýchmyslitelů – Tomáše ze Štítného a Petra Chelčického – čerpající podnětyz oblíbeného mystického motivu, vrcholí již v samotném úvodu společnouvýchozí myšlenkou, kterou převzal Tomáš ze Štítného z původního textu35