Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

v Novácích, výstavbu dřevokombinátu ve Zvoleni a Vranově, 27 modernizacia rozšíření těžby uhlí, rudy a nafty, výstavbu 7 nových textilních závodů. 28Budováním nových závodů a přemísťováním strojního zařízení z českéhopohraničí na Slovensko se měla změnit hospodářská mapa Slovenska. Investiceměly směřovat do okresů, které byly dosud převážně zemědělské: Čadca,Kysucké Nové Mesto, Dolný Kubín, Trstená, Zvolen, Vranov, Humenné. 29Dvouletka měla být prvním krokem k zprůmyslnění východního Slovenska.Realizace dvouletého plánu se však setkávala s mnoha problémy. Reagovalajen na bezprostřední stav ekonomiky, do vzdálenější budoucnostipříliš nehleděla. Akce přemísťování neprobíhala podle plánu. Na Slovenskopřicházelo často zařízení technicky zastaralé. 30 Legislativní příprava akcenebyla dostatečná, vyskytly se byrokratické problémy. Nebylo určeno, jakýmzpůsobem reagovat na protesty obyvatel proti přemísťování. Ministerští úřednícine vždy realizovali úlohy schválené vládou. 31 Kompetenční spory mezizodpovědnými činiteli vyvolávaly organizační a administrativní těžkosti. 32Často chyběly také odborné zkušenosti při výstavbě těch závodů, které bylyzakresleny v hospodářském plánu. 33Do konce roku 1948 slovenský průmysl včetně řemesel nakonec proinvestovaljen 62% původně určené kvóty pro stavební a nestavební investice.Některé stavby nebyly ani zahájeny, některé pokračovaly pomaleji než byloplánem uloženo (zejména v kovoprůmyslu). 34 V rámci dvouletky se nepodařilorealizovat územní aspekty lokalizace průmyslu do nejméně rozvinutých prů-27 Výstavba dřevokombinátu Vranov se začala realizovat v roce 1948, turbocentrály Nováky ažv roce 1949.28 ŽIAK, A.: Výstavba priemyslu na Slovensku. Výstavba Slovenska 1947, 11, s. 2–4.29 HRUŠOVSKÝ, M.: Regionálne rozloženie priemyslu na Slovensku. Výstavba Slovenska 1947,11, s. 11.30 Představitelé dřevozpracujících podniků odmítli převzít zařízení z Čech jako nevyhovující,a když byly potom nabídnuté soukromým podnikatelům, ti se jich také jeden po druhémvzdávali.31 LONDÁK, M.: Otázky industrializácie, s. 42.32 Příkladem mohou být problémy s dislokací obrovského petrochemického komplexu naSlovensku. Nejprve české rafinerie nechtěly upustit od představy společné československérafinerie někde v dopravním centru Československa, poté MNO trvalo na svém odporu protibudování rafinerie v Bratislavě a z navržených oblastí přijalo trenčianskou. Konečně 14. dubna1948 dala Ústřední plánovací komise souhlas s výstavbou rafinerie v Záblatí u Trenčína.Výstavba začala okamžitě. Nepodařilo se však zabezpečit dostatek ropy a tak 21. března 1949byla stavba pozastavena. Proinvestovalo se však přibližně 50 mil. Kčs. O rok později přišlonové rozhodnutí – pokračovat ve výstavbě rafinerie ve Vlčom hrdle u Bratislavy.33 ŽIAK, A.: c. d., s. 2–4.34 Tamtéž, s. 2–4.174