Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

obdobích by znamenalo velkou chybu. I když ideologické zabarvení je patrné víceči méně ve všech obdobích, přesto přináší literatura spoustu věrohodných zprávna základě pramenného výzkumu nebo zejména v případě prvního období takévlastní zkušenosti.Dobové práceV první skupině jsou osoby píšící na přelomu 19. a 20. století. Zatímco VilémJičínský je představitelem technické inteligence, ostatní autoři Arnošt Berner,Vojtěch Brda a Josef Prokeš, o kterých bych se chtěl hlavně zmínit, jsou představitelédělnického hnutí. Jde o autory, kteří byli očitými svědky některýchdělnických nepokojů nebo se alespoň mohli setkat s některými přímými účastníky.Všichni velmi dobře znali dělnickou problematiku z vlastní praxe. Mohlimít k dispozici zdroje, které se do dnešních dní nezachovaly.Jičínský působil na Ostravsku jako technický odborník a manažer. 22 Bylnapříklad ředitelem Kamenouhelných dolů Vítkovického horního a hutníhotěžířstva (1895-1897), předsedou Ředitelské konference ostravsko-karvinskéhorevíru, členem mnoha spolků a horním radou. Ve svých dílech se nevyhýbalani dělnické problematice. Byl zastáncem vzdělávání a kulturního působenína dělníky. Ve své práci Bergmännische Notizen (1898) zmiňuje nejdůležitějšístávky v hornictví (hutnictví) do roku 1898. Berner byl redaktorem časopisuNa zdar a poslancem za sociální demokracii. Útlá knížečka Steinkohlengräberim Ostrau-Karwiner Bergrevier z roku 1898 23 postihuje poměry horníkůa věnuje se i některým stávkám. Prokeš byl představitel autonomistickéhosměru v sociální demokracii, která se měla opírat i o samostatné českoslovanskéodbory. Ve své knize o „boji a utrpení ostravských horníků” píše o stávcena jámě Trojice a dává opět trochu více nahlédnout do strastiplného životahorníků. 24 Brda byl až do roku 1904 horníkem na dole Doblhor II. v severníchČechách. V roce 1904 se stal sekretářem Unie horníků rakouských pro OKRa poté předsedou tiskové komise časopisu Na zdar! a Górnik. Brda navázal vesvé knize na Prokeše a jeho práce je v podstatě výkazem o činnosti Unie horníků,s poukázáním na to, jak se žilo před jejím založením a po něm. Velmizajímavé jsou údaje o stávkovém fondu Unie. 2522 BRDA, V.: Dějiny hornické ostravsko-karvinského revíru. Moravská Ostrava 1913; PROKEŠ,J.: Deset let boje a utrpení ostravských horníků 1893–1903. Moravská Ostrava 1903.23 O osobnosti Viléma Jičínského napsal mnoho Milan Myška. Například: MYŠKA, M.: VilémJičínský (1832–1902). Život a dílo českého montanisty. In: Ostrava. Příspěvky k dějináma výstavbě města Ostravy a Ostravska. Ostrava 1989.24 BERNER, E.: Steinkohlengräber im Ostrau-Karwiner Bergrevier. Vídeň 1898.25 PROKEŠ, J.: c. d.204