Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

S postupující byrokratizací se zvyšovala i potřeba vzdělávání ve šlechtickýchkruzích. Očividným důkazem tohoto trendu bylo budování zámeckých knihoven.Nejinak tomu bylo i na zámku v Petříkovech. František Albrecht byl majitelempoměrně rozsáhlé knihovny, která čítala v 68 svazcích 63 titulů. 35 Na rozdílod dosud známých knihoven raně novověké šlechty v Horním Slezsku v tétoknihovně převažovala literatura s náboženskými tématy. 36 V zájmu o teologickouliteraturu byl František Albrecht pravděpodobně ovlivněn svým otcem KryštofemBernartem Skrbenským z Hříště. Ten byl rozhodným zastáncem evangelické vírya někdy bývá poněkud nepřesně označován za slezského spisovatele. Spíše nežpůvodní autorské tvorbě se věnoval opisování děl, pořizování výpisků z četbya případně rozvíjení biblických citací. 37 Na základě pozůstalostního inventářeFrantiška Albrechta můžeme téměř vyloučit možnost, že by Kryštof Bernartsvého syna obdaroval některým z vlastních spisů. A teď již zpět k petříkovskéknihovně.Zastoupeny byly především různé výtisky Bible - „luterská biblia německá;...knížka moravská jménem biblia luterská; ...biblia česká v starém městě pražskémvytištěná léta 1537; ...biblia latinská v Amsterdamě vytištěná“ nebo jejíčásti „latinská a grecká evangelia; ...moravská knížka jménem žalmy SvatéhoDavida; ...francuská knížka jménem Psalmes Davidis,“ případně německá modlitebníknížka či kalendář upozorňující na významné církevní a historické události.Nejrůznější exempláře Bible doplňovaly spisy reformačních teologů např. PhillipaMelanchtona, Gregora Strigenitze, Abrahama Sculteta a Friedricha Balduina.V knihovně se nalézala rovněž jedna divadelní hra s reformačním podtextemnazvaná De vera nobilitate od německého humanisty Sixta Bircka (1500/01-1554).Nikoli nevýznamnou součástí knihoven byla díla antických autorů. FrantišekAlbrecht četl díla o řečnictví a dějinách od těchto autorů − Aristotela, MarcaTullia Cicerona, Lucia Annaea Senecy či Publia Annaea Flora. Další obory jakonapř. právo, lékařství či státověda byly zastoupeny spíše ojediněle. Pán na Petříkovechse výrazně zajímal o francouzskou kulturní oblast. Kromě francouzskéhoslovníku (Dictionarium Gallicum) vlastnil několik blíže nespecifikovaných knih35 Knihy, viz tamtéž, f. 8a–10b.36 Srovnej např. MAŠITOVÁ, P.: Sonda do každodennosti barokního kavalíra (Pozůstalostníinventář Jiřího Štefana, hraběte z Vrbna a Bruntálu). Sborník bruntálského muzea 2003,Bruntál 2003, s. 56–75; Táž: František Josef Filip, hrabě z Hodic – barokní intelektuál,alchymista a milovník umění ze zámku v Melči. ČNM – řada historická 174, 2005, č. 3–4,s. 191–203.37 Srovnej BSSSM 4, s. 122; FRINTA, A.: K. B. Skrbenský, slezský spisovatel XVIII. století. VMO25, 1919, s. 67–81; HAUER, V.: Jan Kopydlenský a K. B. Skrbenský. Úryvek ze života českéhoexulanta. VMO 38, 1933, s. 153–162.163