Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

tomto mezníku. Výskyt velkých, několikatisícových stávek začíná až v 80., plněvšak až od 90. let 19. století, a to hlavně díky zvyšujícímu se počtu továrních dělníkůa jejich rozvíjející se organizaci.Dalším důležitým mezníkem pro možnou periodizaci stávkového hnutí jerok 1870, kdy byl vydán nový koaliční zákon, který rušil trestnost stávek (§ 1).Za trestné však bylo prohlášeno použití násilí a zastrašování k dosažení rozšířenínebo udržení stávky. Šlo o velmi významný posun, protože bylo pokojné stávkovéhnutí poprvé v historii legalizováno. 3 Z hlediska výzkumu je předělem rok 1890,ve kterém nástup masového politického hnutí dělnické třídy po celé Evropě podnítilmnožství vlád ke statistickému zaznamenávání stávek. 4 Statistické pramenyjsou bezpochyby nejucelenějším a nejpřesnějším zdrojem pro studium bojů mezizaměstnanci a zaměstnavateli. Nicméně ani ony neobsahují naprosto vyčerpávajícípřehled, a tak je rozhodně prospěšné studovat i jiné prameny. Vzhledem k zainteresovanostimnožství stran (úřady státní správy - politické, hospodářské, represivní;podniky ad.) je možné po roce 1890 sestavit dosti podrobnou statistiku stáveka udělat si komplexní pohled na tuto problematiku na přelomu 19. a 20. století. Doroku 1890 neexistují přímé statistické materiály, a tak mluvíme o předstatistickémobdobí. Jak uvidíme v následující kapitole, tak absence statistických pramenů nenízákladním handicapem tohoto období. Tím je spíš celková nejednotnost a dalo byse říci, že i malá pozornost věnovaná poměrně nepříliš často konaným stávkám.Odpověď, proč tomu tak bylo, je velmi složitá. Nejprve musíme svou pozornostzaměřit na hospodářskou a sociální politiku státu. Po roce 1848 se významněomezuje vliv státu na ekonomiku a naopak stát plně podporuje moderní formy podnikání.Důkazem toho je živnostenský řád z roku 1859, který po další dvě desetiletírozhodujícím způsobem určoval základní podmínky ekonomické činnosti. „Zcelave smyslu dobového ekonomického liberalismu se stát vzdal až na nepatrné výjimkyjakékoliv intervence do hospodářské oblasti a nově se utvářející kapitalistickéspolečenské vztahy ponechal samovolnému vývoji. Vztah mezi zaměstnavatelemhnutí do poslední třetiny 18. století, uvádí příklady z manufaktur a rozsáhlá hnutí textilníhodělnictva. Domnívám se, že za stávku nelze považovat hnutí domáckých tkalců a pracovníkův robotě. V tomto případě se jedná o povstání, vzpouru, hladové bouře nebo demonstrace.V manufakturních provozech, kde pracovali dělníci již plně dle kapitalistických měřítek (práceza mzdu, smluvní vztah), lze, podle mého názoru, jejich hnutí odporu považovat za stávky(nebo alespoň protostávky).3 KNOB, S.: Perzekuce stávek a dělnického hnutí v Rakouském Slezsku do počátku 1. světovéválky. In: Studia Iuvenilia MMIV–MMV. Ostrava 2006, s. 79–90.4 MATAJA, V.: Zur Geschichte der Arbeiterstatistik in Österreich. Statistische Monatsschrift 18.(39.) Brünn 1913, s. 552–556.194