Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

ekonomických a společenských změn (označovaných jako průmyslová revoluce)náboženství jako antropologická konstanta, kterou prudké vytváření městskéa průmyslové společnosti s výrazným zastoupením anonymní, monotónnía odosobněné práce podrobilo radikálním změnám. 2 Vynořovaly se předemnou otázky, související s významem a postavením religiozity v životě obyvatelprůmyslových velkoměst, v nichž hodnoty tradiční agrární společnostia rodiny přestávaly postupně dominovat a byly nahrazovány novými hodnotamia normotvornými prvky, souvisejícími s charakterem práce, s anonymnímprostředím průmyslových center, s komplikovaným sociálním postavenímimigrantů, s hledáním nového společenského uplatnění a s dalšími souvisejícímijevy. Předkládaná studie je zamyšlením nad rolí náboženství v rodícímse průmyslovém a správním centru na hranici státních, geografických a jazykovýchregionů v období od konstituování občanské společnosti do vznikusamostatného státu optikou pramene, jakým je Kniha o změnách vyznánířímskokatolického farního úřadu v Moravské Ostravě. 3Pominu-li období husitských válek a periodu lutersko-kalvínské reformace,uchovala si Moravská Ostrava do emancipace v roce 1848, resp. do publikováníprosincové ústavy v roce 1867, jíž byla konečně zaručena plná společenská,politická a ekonomická rovnoprávnost židů v rakouské monarchii, charakternábožensky zcela homogenního města s jasnou dominancí římských katolíků.Dosud čistě katolické město ale muselo již od padesátých let 19. století postupněabsorbovat příchozí židovské imigranty z tradičních moravských židovskýchcenter (Boskovice, Hranice, Lipník, Prostějov) a luterány z blízkých okresůtěšínského Slezska, aby na sklonku mnou sledované periody sehrálo zásadníroli v procesu zrodu národní Církve československé a prošlo celostátní vlnouproticírkevní a protikatolické propagandy.Již od svého založení byla Moravská Ostrava s přilehlými moravskýmiobcemi součástí olomoucké diecéze a od roku 1777 arcidiecéze, přičemžpři dělení arcidiecéze v následujícím roce 1778 byla přičleněna k IV. příborskémuarchipresbytariátu. V letech 1553-1723 byla Moravská Ostrava sídlemděkanství. Do 1. ledna 1907, kdy bylo děkanství obnoveno, 4 spadal farní úřadMoravská Ostrava, který zajišťoval duchovní správu i pro obce Lhotka, resp.2 WEBER, M. : Sociologie náboženství. S úvodní studií Miloše Havelky. Praha 1998.3 Ve studii navazuji na první pokusy o řešení dané problematiky, které jsem shrnul v diplomové práciJEMELKA, M. : Křesťanské domácnosti centra Moravské Ostravy roku 1900 (ke srovnání jejichbiologických, kulturních a socioprofesních charakteristik se zvláštním zřetelem k ženské populaci).Ostrava 2002 (rkp. diplomové práce, FF OU).4 Děkanát Moravská Ostrava zahrnoval od 1. 1. 1907 farní úřady v Hrabové, MariánskýchHorách, Moravské Ostravě, Přívozu, Staré Bělé, Staré Vsi, Vítkovicích a Zábřehu.42