Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

omezovaly mobilitu dělnictva ke konkurenci. 9 Další překážkou mobility mohlabýt také příslušnost k pokladnám a fondům, které dlouho nebyly přenosné.Negativní roli měl v této době velmi rozšířený alkoholismus. Pití umožňovaloalespoň na krátký čas zapomenout na těžkou práci a na množství denníchproblémů. Nejeden dělník a horník dokázal propít výplatu a dostat tak rodinu doexistenčních problémů. V roce 1895 bylo ve slezské části ostravsko-karvinskéhorevíru ve 41 obcích s 89 000 obyvateli 443 míst, kde se naléval alkohol. To znamená,že na 1 lokál připadalo 201 obyvatel včetně žen a dětí. V samotné MoravskéOstravě se za rok 1895 vypilo 32 000 hl piva, 480 hl vína, 2 500 hl kořalky, 500 hlostatních nápojů s minimálně 25% alkoholu. 10 Zábrany uvědomovacímu procesukladla i negramotnost. Tu začali paradoxně odstraňovat sami podnikatelé, protožepotřebovali stále více pracovníků, kteří uměli alespoň číst, psát a počítat. Protozačali pro děti svých zaměstnanců otevírat alespoň několikatřídní školy.Teprve s rozvojem spolkové činnosti (od konce šedesátých let) a se vznikemČeskoslovanské sociálně demokratické strany (1874) mělo dělnictvo jednotnouideologickou i organizační podporu a mohlo začít vystupovat jako sebevědomápoměrně jasně vymezená součást tehdejší společnosti. Cesta však nebyla rozhodněpřímá. Již dříve bylo naznačeno, že Taafeho konzervativní vláda konala množstvíkroků k zamezení šíření socialistického hnutí. Samotná sociální demokracie prožívalavelkou vnitřní krizi rozdělením na umírněné a radikály, která byla vyřešena ažna sjezdu v Brně v roce 1887. Spolková organizace nejpočetnější skupiny dělníků– horníků - ve Slezsku stále dosti zaostávala. Všechny pokusy o zřízení hornickéhospolku nebyly příliš úspěšné. Zvrat nastal až v roce 1893 zřízením odborové organizaceProkop.Na počátku devadesátých let 19. století byla početnost dělnické třídy již naprostonezanedbatelná díky stále více narůstajícímu továrnímu průmyslu. Stávky sedíky jednotným odborům staly v devadesátých letech masovou záležitostí. Prototaké pozornost nejen státních orgánů, ale také například tisku a různých dobovýchautorů je mnohem větší, můžeme nalézt více zdrojů poznání. Předstatistickéobdobí tedy neznamená jen absenci statistických pramenů, ale také jiné vnímánístávek, které se projevilo i v pramenné bázi. Neexistuje jednotný census prozaznamenání událostí stávky, a tak často nemůžeme získat komparativní údajepro stávky v různých obdobích nebo na odlišných místech. To vše dosti výrazněkomplikuje studium.9 Přehled československých dějin II/1. 1848–1900. Praha 1960, s. 206.10 JIČÍNSKÝ, W.: Bergmännische Notizen aus dem Ostrau-Karwiner Steinkohlenrevier gesammeltvom Jahre 1856–1898. Mährich Ostrau 1898, s. 142–143.197