Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

z popudu ředitele Vítkovických železáren Kupelwiesera, za něj ještě nelze považovat.Časopis obsahoval zábavné články, zajímavosti, ale nezabýval se vůbec sociálnímiproblémy dělnictva a ostře útočil již od prvního čísla proti socialistickému hnutí. Byltištěn dvojjazyčně a vycházel každou druhou neděli. Do roku 1893 je nutné hledatzprávy v dělnických tiskovinách vydávaných mimo Slezsko. Mezi nejdůležitější, veSlezsku často odebíraná periodika, patří prostějovský Duch času (1883) a brněnskáRovnost (1885), které však přinášejí informace omezeného rozsahu, což je pochopitelné.19 Redakce těchto tisků měly dosti omezené zdroje a málo místa na zprávy,byly poškozovány konfiskacemi, stěhováním a musely podávat informace o celézemi a často i o cizině.Z buržoazního tisku je nutné v první řadě jmenovat Troppauer Zeitung,vydávaný po celé sledované období, dále také Jägerndorfer Zeitung (1873) 20a Mährisch-schlesischer Grenzbote (1876-1913) tištěný v Ostravě. Pro událostiroku 1890 je dobrým zdrojem Ostrauer Zeitung (1890-1939). Z českých buržoazníchnovin, vycházejících ve Slezsku, nelze opomenout Opavský besedník (1861-1865), Opavský týdeník (1871-1913), z polské provenience v Těšíně vycházejícíčasopis Gwiazdka Cieszyńska (1851-1939). Další významné listy Slezska stojíbohužel mimo naše sledované období: Těšínské noviny (1894-1910), Slezský Věstník(1897-1920), Robotnik slaski (1904) aj.Vítaným doplňkovým zdrojem poznání jsou agitační materiály jako jsouletáky, stranické oběžníky atd. Mnoho důležitých informací mohou přinéstvýroční zprávy a tiskoviny některých dělnických organizací, 21 paměti, díla dobovýchautorů, kteří se vyjadřovali k dění v regionu. O tom více v oddílu literatura.LITERATURALiteratura je pro období před rokem 1890 velmi důležitým zdrojem poznání.I zde má svůj smysl jistá periodizace a hodnocení jednotlivých období, ve kterýchpráce zmiňující stávky vznikaly. Na základě těchto hledisek můžeme rozlišit prácedobových autorů, poté prvorepublikové práce a v neposlední řadě marxistickouhistoriografii o dělnickém a stávkovém hnutí. Nestudovat literaturu ve všech těchto19 Před nimi ještě vycházely Arbeiterzeitung Edmunda Mühlwassera (1869), Neue freieArbeiterzeitung a Volkstribun (oba 1869) redigované Antonínem Rudlem a FrantiškemBayerem, Spravedlnost s německým protějškem Volksfreund (1881) advokáta Jakuba Spurného,umírněný Bojovník (1883), zanarchizované Dělnické listy a Zukunft a další. Většina z nichzanikla velmi brzy, protože se potýkaly s censurou a nedostatkem financí.20 RADIMSKÝ, J.: Počátky dělnického tisku na Moravě. Slezský sborník 48, 1950, s. 78–81.21 GLOS, A.: Periodický tisk ve Slezsku. In: Vlastivědný sborník slezský 2. Opava 1926, s. 115–121.203