Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

vyčerpávaly. Veškeré hospodářské aktivity se soustřeďují na dvě panství – Lednicea dolnorakouské Valtice. 3Ovšem to by nebyli Lichtenštejnové, aby se tak lehce vzdali svých mocenskýchpozic. Záchrana pro rod přichází v podobě tří lichtenštejnských sourozenců– Karla, Maxmiliána a Gundakara. Všichni bratři díky sňatkové politice upevnilimajetkové pozice rodu takovým způsobem, že se z „pánů z Nemanic“ přes nocstaly přední osobnosti císařské politiky. Zisky rozsáhlých moravských panstvíbyly navíc podtrženy získáním knížecí koruny, udělené Karlovi z Lichtenštejnana opavské vévodství. Tím byl rozšířen majetkový rozsah o další zemi – Slezsko.Postavení rodu se od jmenování Karla I. knížetem velmi změnilo. Úloha Karla I.v politice habsburského domu byla výjimečná. Císař Ferdinand II. jmenoval knížetez Lichtenštejna dokonce vicekrálem Čech po potlačení stavovského odbojez let 1618-1620. 4Karel I. tohoto postavení dovedl využít ve svůj prospěch a pobělohorskýmikonfiskacemi získal na Moravě rozsáhlý majetek. Mezi lidmi se tehdy povídalo, žese z rakouských lichtenštejnských statků dá dostat do slezských lichtenštejnských knížectvípo moravských lichtenštejnských panstvích, a to aniž by člověk musel vstoupitna cizí území. Tato teorie se ovšem rozchází se skutečností, byť rod měl državy naMoravě skoro všude. Větev Gundakara z Lichtenštejna držela Moravský Krumlov,Uherský Ostroh a Ždánice. Maxmilián z Lichtenštejna užíval Pozořic a Bučovic. Nejvícemajetku na Moravě měl kníže Karel I., a to Plumlov, Brannou, Břeclav, MoravskouTřebovou, Lednici, Valtice, Černou Horu, Rudu nad Moravou, Úsov a Zábřeh. 5Velký význam pro rod mělo získání dalšího slezského knížectví – Krnovav roce 1622. Tím byla v Horním Slezsku vytvořena silná lichtenštejnská doména.Postavení rodu bylo natolik silné, že sami Habsburkové museli alespoň ve Slezskurod Lichteštejnů zastavit. To se stalo v případě Gundakara z Lichtenštejna, který si3 HOSÁK, L.: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha 2002, s. 258. Národní archivPraha, fond Morava, č. 321, Spor Ladislava Kereczenyho s Kryštofem z Lichtenštejna a s ostatnímiLichtenštejny na vydání zadržených listin, 1562–1565; Moravský zemský archiv Brno,fond Hlavní registratura Ditrichštejnů, F 18, inv. číslo 6801, list z 14. 12. 1560. Císař FerdinandI. urovnává spor mezi Kryštofem z Lichtenštejna a Ladislavem Kereczéniym při prodeji mikulovskéhopanství; Tamtéž, inv. číslo 6946, list z 14. 5. 1561. Dohoda o společném užívání částilesů mezi Ladislavem Kereczéniym a Lichtenštejny.4 FUKALA, R.: Slezsko, neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku1740. České Budějovice 2007, s. 188–189; Týž: Sen o odplatě, drama třicetileté války. Praha2005.5 HOSÁK, L.: c. d.; HAUPT, H.: Fürst Karl I. von Liechtenstein. Quellen und Studien zurGeschichte des Fürstenhauses Liechtenstein I/1, Wien 1983; OBERHAMMER, E.: Viel ansehlicheStuck und Güeter. Die Entwicklung des fürstlichen Herrschaftbesitzes. In: Der ganze Weltein Lob und Spiegel. München 1990, s. 33–45.141