Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

nekvalitně vypálená schránka byla natolik deformovaná a rozmoklá, že senám nepodařilo zjistit její tvar. Zvuk vyluzovaly drobné křemenné valounkya oválné terrakotové kuličky.Největšího rozkvětu dosáhla chřestítka ve slezském stupni kultury popelnicovýchpolí. 10 Štěrchátka mívají převážně hruškovitý tvar (rumbakoule).Objevily se i ve tvaru kraslice, 11 stylizovaného ptáčka, 12 polštářku s pečetítkovitěrozšířenými bočními stěnami. 13 Všechny jsou bohatě zdobeny rytou pásovitěpojatou geometrickou výzdobou. (viz obr. 3) Nálezy pocházejí převážněz hrobů. Sám jsem nalezl tři kusy v sídelních objektech v Týně nad Bečvou 14na hradisku lidu kultury popelnicovitých polí, v jehož severovýchodní částibyl později vybudován hrad Helfštýn. K nástrojům udávajícím rytmus musímepočítat i pleskání (dlaněmi), podupávání (chodidla) a tlučení palicí či dolnímkoncem ratiště kopí o zem. Zdokonalením posledně uváděného způsobu udávánírytmu (doplněním o chřestítka, bubínek, strunu aj.) vznikl později ozembouch.Významnou roli v rozvoji hudebního projevu pravěkého obyvatelstvanašich zemí sehrály aerofony, tj. nástroje, k jejichž rozezvučení slouží proudvzduchu. V pravěku to byl především lidský dech. Ty nejprimitivnější z nichse nám zatím bohužel nepodařilo v nálezech postihnout. Byly to misečkyžaludů – zvuk vznikal při nárazech dechu na hranu misečky – list traviny nebohrušně. Zatímco na list trávy vložený do štěrbiny mezi k sobě přiložené palcerukou vzniká jen vřeštění, na hruškový list lze zahrát celé melodické pasáže.Sám jsem slyšel hráče na hruškový list v originále, zvuk připomínal hru natarokato.Výraznou skupinu aerofonů představují nástroje, u nichž je zvuk vyluzovánúdery proudu dechu na hranu ozvučny. Jak jsem již uvedl v předcházejícímodstavci, k nejprostším náležely misečky žaludů. Počítáme je k tzv. signálnímnástrojům. Vydávají ostrý silný tón, který lze zčásti modulovat zesilováním čizeslabováním proudu vzduchu. Nelze vyloučit, že byly využívány i jako vábničky.Ke stejným účelům sloužila i vřeštidla vyrobená z falangů prasat neboovcí (viz obr. 4). Kůstky byly pod kloubní hlavicí opatřeny vyštípaným otvůr-10 PODBORSKÝ, V.: Společnost doby halštatské. In: PODBORSKÝ, V. a kol.: Pravěké dějinyMoravy. Brno 1993, s. 372–378, s. 331–332, obr. 194:2-7; 195:3, 4, 7, 8.11 Tamtéž, obr. 194:5.12 Tamtéž, obr. 194:2, 196:7.13 Tamtéž, obr. 194:6.14 NZ v archivu ArÚ AV ČR Brno (nepublikováno).182