Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

řejí dvě modifikace podle způsobu modulace tónů. Jsou to tzv. koncovkya flétny. U prvních je tělo nástroje jednolité a výšku tónu hráč ovládá prstem,kterým upravuje proud vzduchu vycházejícího z píšťaly. Druhé jsou opatřenypřevážně šesti dírkami, jejichž otevírání či zakrývání stanovuje výšku tónu.Tento typ se nám zatím v pravěkých nálezech nepodařilo zjistit. Patrně bylyvyráběny z materiálů, které rychle podléhají zkáze. V. Ondruš 18 uvádí řadudlouhých kostí menších savců, které mají odříznuté kloubní hlavice a řeznéplochy zabroušeny. Předpokládá, že je lze považovat za píšťaly. S jeho názoremmůžeme v podstatě souhlasit. Bylo by ale nutno provést zvukové zkouškya uskutečnit podrobné trasologické analýzy a tím vyloučit předměty sloužícík jiným účelům. V případech, kdy nacházíme několik takto upravených kostípospolu a každá z nich v souboru vykazuje jinou sílu a délku, můžeme konstatovat,že vytvářely jeden celek – hudební nástroj panovu flétnu alias syrinx.K nejstarším dosud nalezeným patří nástroj z Kostelce na Hané, 19 datovanýautorem do podskupiny IIIb lokálního vývoje kultury lidu se šňůrovou keramikou.Je zajímavé, že čtyři útlejší píšťaly (kosti prasete, ovce či kozy) doplňujejedna mohutnější (tur). Vysvětlení je možné dvojí: buďto se část píšťal nedochovala,neboť byla vyrobena z rostlinného materiálu, nebo větší z nich působilajako basová, tj. jako např. tzv. huk u dud. Nález není ve střední Evropě osamocen.M. Šmíd 20 s odvoláním na K. Fukačovou 21 uvádí nálezy syrinxů z neollituvýchodní Evropy a ze Sibiře. Na Slovensku zaznamenali badatelé poměrněčastý výskyt kostěných dutých předmětů válcovitého tvaru ve hrobech nositelůNitranské kultury. 22 V hrobech se vyskytovaly jednotlivě, jen ojediněle v páru.Můžeme je považovat spíše za flétny typu kaval. Pokud by byly součástmisyrinxů, pak musely být doplněny píšťalami rostlinného původu, které ztyřely.Tyto aerofony poskytlo i protounětické pohřebiště v Moravské Nové Vsi. 23K nejlépe zachovaným panovým flétnám můžeme zařadit nástroj z Przeczyc, 2418 ONDRUŠ, V.: Kostěné a parohové předměty mladší doby kamenné na Moravě (1967, s. 61 -rkp. v archivu autora).19 ŠMÍD, M.: c. d., s. 197–209, obr. 3.20 Tamtéž, s. 202.21 FUKAČOVÁ, K.: c. d.22 BÁTORA, J. - STAŠŠÍKOVÁ - ŠTUKOVSKÁ, D.: Einzellängsflöten aus der Frühbronzenzeitin der Slowakei? Actes du XII. Congrés International des Sciences Préhistoriques etProtohistoriques 4. Bratislava 1993, s. 374.23 STUCHLÍK, S. - STUCHLÍKOVÁ, J.: Pravěká pohřebiště v Moravské Nové Vsi - Hruškách.StAÚ Brno XVI/I, 1996.24 SZYDŁOWSKA, E. - KAMIŃSKI, W.: Instrument muzyczny z cmentarzyska kultury luźyckiejw Przeczycach, pow. Zawiercie. ArchPolski 11, 1966, s. 401–421; SZYDŁOWSKA, E.:Cmentarzysko kultury luźyckiej w Przeczycach, pow. Zawiercie. Archeologia 9, 1972.184