Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

nách drah, nebo nacionálně německých příslušníků městské reprezentacea některých místních průmyslníků. Evangelíci augšpurského vyznání muselido počátku šedesátých let putovat za bohoslužbami do kostela v Suchdole nadOdrou, kde byl seniorem Augustin Szepeczys. Představenstvo Severní dráhyvycházelo věřícím vstříc i přistavováním zvláštních vagónů a poskytovánímslev zaměstnancům evangelického vyznání. Prvním krokem k emancipaci ostravskýchluteránů bylo založení vlastního hřbitova na Vítkovické ulici, na němžbyla postavena i malá kaple (vysvěcená koncem října 1862). V roce 1863 bylav Moravské Ostravě ustavena filiální obec orlovské evangelické farnosti a roku1871 byl jmenován první evangelický vikář, jímž byl Martin Haase.Teprve v roce 1875 byla v Moravské Ostravě zřízena samostatná evangelickáobec s vlastní farou pro 1 456 duší. Rostoucímu počtu věřících přestávaladostačovat malá hřbitovní kaple, a tak začali ostravští luteránští faráři JohannAdam Labsik a Johann Michalik zdůrazňovat nutnost vybudování prostornějšíhochrámu. V roce 1901 se začalo se stavbou fary a 22. října 1905 byl položeni základní kámen k moravskoostravskému luteránskému kostelu (Christuskirche),otevřenému v roce 1907. Na financování stavby trojlodní baziliky s emporamiv interiéru a se štíhlou zvonicí v průčelí z režného zdiva se vedle samotnýchvěřících podílela i vláda a pruská protestantská nadace Gustava Adolfa. Spolkovýživot ostravských luteránů se nevyvíjel tak dynamicky jako u katolickýchobyvatel města – nejaktivnějším spolkem se ukázal být Evangelický ženskýa dívčí dobročinný spolek, orientující se od roku 1901 na podporu příchozíchevangelických dělníků, ošacování a stravování dětí z dělnických rodin a jejichzaopatření v pracovní době rodičů. Zatímco římskokatolická duchovní správabyla důsledně dvojjazyčná s převahou slovanského elementu, luteránská obecv Moravské Ostravě byla ovládána jazykově německým živlem. 9Městu Moravská Ostrava se podařilo až do roku 1860 uhájit privilegiumo trvalém neusazování židů ve městě, a proto se židé z tradičních moravskýchžidovských center usazovali v padesátých letech v polskoostravské osaděZámostí, a to i přes odpor a nesouhlas obecních úřadů. Teprve v následujícímdesetiletí se mohli židé přestěhovat do samotné Moravské Ostravy, kde seusazovali především v ulicích Mostní, Pittlerově, Prokopově a na Kostelnímnáměstí (tedy opět v dosahu Zámostí). Přestože byl již v roce 1860 zřízenŽidovský kultovní spolek pro Moravskou a Polskou Ostravu, který podléhaltěšínské židovské náboženské obci v čele s Šimonem Frankelem, museli si9 Die ewangelische Gemeinde in Mährisch Ostrau. Mährisch Ostrau 1905; KROČEK, M.:Z místopisu staré Moravské Ostravy. In: Ostrava. Sborník příspěvků k dějinám a výstavběměsta 14. Ostrava 1987, s. 238, 246.45