Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

žen – duchovní zásadně neuváděli důvod konverze. S židovskými konvertityse ve sledovaném souboru s ojedinělými záznamy ze sedmdesátých a osmdesátýchlet setkávám od roku 1890 v podstatě každoročně – konverze od židovstvíke katolicismu byla pravidelně se objevujícím jevem, který ale nikterakneohrozil postavení izraelitského vyznání coby druhé nejpočetněji zastoupenékonfese v Moravské Ostravě v letech 1880–1930. Možnou úspěšnost konverzea akceptaci konvertovaných majoritní společností dokládá i skutečnost, že sev Knize o změnách vyznání setkávám se třemi (možná se čtyřmi) případy,kdy konvertovaly rodné sestry: Takto se stal sňatek s katolíkem osudem sesterMarie Josefy a Antonie Terezie Perlových (1870, 1882), Vandy a Terezie Geradových(1911, 1913), hned třech sester Marty, Kamily a Flory Wulkanových(1917, 1918, 1918) a možná i Olgy a Hermíny Bergových (1911, 1913). Přiloženýseznam židovských konvertitů přináší vedle základních osobních dat (pokudbyla ovšem důsledně vyplněna) i možnost povšechně se seznámit s kmotryžidovských konvertitů, mezi nimiž jsou dělníci, úředníci nebo jen pouhý kostelník,jako tomu bylo v případě Rudolfa Fuchse v roce 1907.Za léta 1854-1920 se v Moravské Ostravě nejen zdvacetinásobil početmístních obyvatel a několikanásobně vzrostl počet domů a obytné plochy,nejen že město dramaticky změnilo svůj urbánní, hospodářský a sociální profil,ale neoddiskutovatelně prošlo i onou drastickou změnou mravů, zmiňovanouv úvodu mého příspěvku. Radikálním proměnám byl vystaven i náboženskýživot a chápání obyvatel kdysi čistě římskokatolického města, v němž mělipříslušníci majoritní konfese krátce po vzniku samostatného státu již jen75% podíl. Křesťanské náboženství, v němž tradice, kontinuita a autoritahrají zásadní roli, bylo již před první světovou válkou a před konstituovánímČSR z mnoha stran podrobováno více či méně sofistikované kritice socialistů,německých nacionálů nebo volnomyšlenkářů a bezvěrců. Identifikaces morálními a transcendentálními hodnotami křesťanských konfesí ztrácelatváří v tvář nelehké sociální situaci předválečného a válečného světa na samozřejmosti,náboženství bylo stále méně záležitostí veřejnou a (jak dokládajínejen vzpomínky prvorepublikových obyvatel Moravské Ostravy) ustupovalodo privátního sektoru před agresivními výpady uvědomělých nebo módníchstoupenců náboženské kritiky. S ústupem náboženských hodnot sice z životamístních občanů neustoupily morální hodnoty obecně (ve školách byla např.výuka náboženství nahrazena laickou morálkou), staly se však izolovanějšímia hůře artikulovanějšími.V mé stati jsem chtěl přispět k diskusi nad náboženskými hodnotamia jejich praktikováním v průmyslových centrech, jakým byla Moravská Ostrava55