Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

travského notáře Dr. Richarda Munka. V roce 1891 vstoupil jako agnostik dokatolické církve i jesenický měšťan Adolf Nitsche, který se nechal 30. dubnazmiňovaného roku pokřtít se svými třemi dětmi a s židovskou manželkouFriderikou, dcerou opavského továrníka Rafaela Pollaka a Judithy, rozenéHerzové.Poslední dva zmiňované případy mne přivádějí ke zcela specifickému souboruosob židovského vyznání, pro které byl vstup do římskokatolické církvei po definitivním zrovnoprávnění židů v monarchii dalším krokem k plné asimilacis majoritní křesťanskou (katolickou) společností. Jelikož ke studii přikládámformou přílohy přepis všech osmapadesáti záznamů o přestupech odmosaického (izraelitského) vyznání ke katolicismu, omezím se v následujícíchřádcích jen na konstatování několika základních vypozorovaných faktů a upozornímna případné trendy v rámci skupiny izraelitských konvertitů.První záznamy o vstupech dvou izraelitek do římskokatolické církveza účasti moravskoostravských duchovních jsou z let 1870 a 1873 (jistě nenáhodou z periody prudkého, ale dočasného hospodářského boomu v regionui v Západní Evropě). Další ojedinělé záznamy pocházejí z osmdesátých let a odroku 1890 konvertovalo s výjimkou let 1893, 1900, 1905, 1908-1910 a 1919každoročně i několik osob. Téměř třetina záznamů o konvertovaných židechpochází z posledních desíti sledovaných let (1911-1920), přičemž nejvíce osobpřestoupilo v letech 1906, 1915 a 1920. Jistě nepřekvapí, že výraznou většinumezi židovskými konvertity měly po celé sledované období ženy (v poměru41:17), které přestupovaly ke katolicismu takřka výhradně kvůli sňatku(u sedmnácti je výslovně uvedeno, že byly svobodnými dcerami, a jen u tří, žebyly již provdány), s čímž by korespondoval i jejich průměrný věk (25,2 roků)Pokud sleduji profesní profil izraelitek, objevovaly se mezi číšnice, pradlena,pokojská a obchodnice. Nejčastěji se ale jednalo o kuchařky, posluhovačky,kapitálem disponující soukromnice (Private) nebo v letech kolem první světovéválky kontoristky.Zatímco u židovských konvertitek zůstal po celé sledované období hlavnímdůvodem konverze sňatek, u mužů je situace poněkud nejasnější: vedle třídětí, osmi manuálně si vydělávajících v profesích dělník, zámečník a montéra vedle dvou obchodních agentů jsou totiž mezi sedmnácti židovskými konvertityi příslušníci svobodných povolání: Lékař Dr. Leopold Schmelz, sekundantv městské nemocnici, učitel tělocviku na reálce Norbert Brücke a ředitel městskéelektrárny Hermann Hartmann. Pro zmiňované muže mohla být konverzepodmínkou sociálního vzestupu, avšak další úvahy by bez konfrontace s jinýmiprameny byly pouhými dohady. Skutečností zůstává, že u mužů – na rozdíl od54