Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

později dva místní redaktoři, Josef Pergl a Stanislav Bečvařovský. Pří výstupechz katolické církve však často hrály roli i důvody zcela osobní, např. špatnázkušenost s pastorací nebo s konkrétním duchovním. Tak v roce 1908 opustilkatolickou církev dvacetiletý student, u něhož duchovní poznamenal, že v jehopřípadě se jednalo o „studentskou hloupost a mstivost. “Většina konfesních přestupů se ve sledovaném období realizovala mezidominantní římskokatolickou církví a evangelickou církví augšpurskéhovyznání, do vzniku ČSR nejpočetněji zastoupenou protestantskou denominací.Kniha o změnách vyznání ale obsahuje i údaje o ojedinělých přesunech meziřímskokatolickou církví a jinými konfesemi: v roce 1882 přestoupil čtyřiadvacetiletýrodák z Moravské Ostravy, který se zdržoval v haličských Czernowicích,patrně kvůli sňatku ke katolicismu východního ritu (tento přestup mělvšak jen charakter změny církevně právní, nikoliv dogmatické). Ojedinělýmje i vystoupení svobodné dívky v roce 1918, která kvůli sňatku přestoupilak izraelitskému vyznání. Židovské oddavky byly patrně i v roce 1920 příčinouvystoupení devatenáctileté dívky, která ale s dalšími sedmi vystoupivšími (zacelé sledované období) neuvedla nové vyznání. K výjimečným případům patřírovněž přestupy třech mužů ke starokatolické církvi (1905-1906, 1919), u nichžduchovní jako důvod přestupu uvedli štvaní proti Římu (Romhetze) a „agitačnípráci odpadlíka. “ První světová válka, která z Moravské Ostravy učinila silněmilitarizované město, asi přivedla do obce i čtyři muže pravoslavného vyznáníz východních regionů monarchie, kteří si ve městě nalezli partnerky a přijalijejich katolické vyznání.Specifickou skupinu ve sledovaném souboru tvoří dvacet osob, kterév letech 1887-1919 (hlavně ale v letech kolem první světové války) vstoupilyjako agnostikové do římskokatolické církve. Jsou mezi nimi osoby, které jakodůvod svého vstupu do římskokatolické církve uváděly tradiční důvod – sňatek,jsou však mezi nimi i učitel na městské obecné škole Eugen Schneider (25let) a městský úředník Leo Frölich (27 let), u nichž mohl být tlak na vstup dořad katolické církve vyvolán ze strany zaměstnavatele. Zajímavým je i případ„notorického konfesního fluktuanta“ Konráda Kubaly z Moravské Ostravy(narozen 1860), který nejprve v roce 1882 z římskokatolické církve vystoupil,aby se do ní po pěti letech vrátil. Podobný byl případ topiče v roce 1909a případ Josefy Frenclové ze Šalomounské kolonie v Moravské Ostravě, dceryzedníka Josefy a Josefa Frenclových, která byla v roce 1919 rovněž „napomenutaa přijata znovu. “ V roce 1903 vstoupila do katolické církve nepraktikujícížidovka Gisela Munková (* 21. června 1866 Vídeň), dcera vídeňského hostinskéhoJosefa Krippla a po civilním sňatku v roce 1894 manželka moravskoos-53