Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

poslední rubrice je uváděno jméno kněze, který vedl katechezi (farář, kaplan,katecheta), přijal před svědky (často jen kostelník) vyznání víry nebo křtilv přítomnosti kmotrů. Konečně poslední rubrika je určena bližšímu určenídůvodů odstupu nebo změny vyznání (tato rubrika je často vyplňována schematickynebo jsou v ní uváděny i protichůdné údaje). Údaje jsou až do konceválky vedeny většinou pečlivě a čitelně, jsou zapisovány česky nebo německy,často s ohledem na obcovací jazyk uvedené osoby, a jen poznámky jsou občasv heslovité latině.Kniha o změnách vyznání začíná v roce 1854 údaji o třech konvertujícíchevangeličkách augšpurského vyznání (za celé sledované období nenív prameni uveden jediný evangelík helvétské konfese), které kvůli sňatkupřestoupily v Moravské Ostravě ke katolicismu. Do konce roku 1920 vstoupilodo římskokatolické církve celkem 256 luteránů, mezi nimiž byli muži a ženyzastoupeni v poměru 97:159. Až na léta 1870 a 1873 ve všech zaznačenýchrocích přestupovali v Moravské Ostravě luteráni ke katolicismu, přičemž vlnykonverzí kulminovaly v letech 1897-1899, 1901 a 1905. Od následujícího roku1906 započal stálý úbytek konvertujících evangelíků, kteří se již mohli mj.opírat o místní agilní duchovní správu s novým kostelem, ale i o sílící obecněmodernizační trendy. Výrazná většina konvertujících luteránů pocházela předrokem 1900, kdy začalo přibývat v Moravské Ostravě narozených evangelíků,z nedalekých obcí těšínského Slezska (Bludovice, Horní Datyně, Guty,Komorní Lhota, Suchá, Těšín, Vendryně), Białe a Bielska, méně se objevovalievangelíci z Čech, opavského Slezska (Bruntálsko), Uher nebo moravskéhoSuchdolu nad Odrou, kam ostravští luteráni vedle Orlové a Těšína léta zajížděliza duchovní správou.Během celého období zůstal v naprosté většině případů hlavním důvodemkonverze luteránů ke katolicismu sňatek, tedy především sňatek luteránskýchdívek z nedalekých obcí, které si braly místní katolíky a které se v MoravskéOstravě živily posluhou nebo jako pradleny a kuchařky v místních domácnostech(46,7% všech luteránek). Mezi přestupujícími ženami byly ještě početnějizastoupeny dělnice a nádenice, méně byly zastoupeny nepracující, provdávanédcery a kapitálem disponující soukromnice (Private). Mezi muži bylo nejvícehavířů (17,5% všech konvertujících luteránů), dělníků, hutních dělníků a nádeníků.Objevovali se i zaměstnanci Severní dráhy císaře Ferdinanda, mezi nimižse luteránství těšilo i podpoře ze strany místního vedení dráhy, a dále poštovnízřízenci, stenograf nebo tři obecní strážníci. Mezi konvertujícími luterányzcela chybí příslušníci tzv. svobodných povolání – naopak mezi katolíky konvertujícímik luteránství tomu tak nebylo, jak ukáži v následujícím odstavci.48