Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

který sestával z devíti píšťal. Datován je do slezského stupně kultury popelnicovitýchpolí. Z Košic 25 (košťanská kultura) a z Branče 26 (z více hrobů) pocházejísyrinxy sestavené z bronzových trubiček, které v Košicích patrně spojovaly dvěsvorky z bronzového plechu. Hráč na syrinx doprovázející zpěváka je vyobrazenna etruské cistě z Watsch 27 (viz obr. 5).Unikátní nález dokládajíci hudební vyspělost eneolitických populací představujeterrakotová okarina ze Szentás-Nagyhegy 28 (Taf.LX:1,2) Má tvar tělatzv. fišbuty a zdobí ji linie čočkovitých kolků (viz obr. 9). Uprostřed delší stranyse nachází náústek kuželovitého tvaru s měsíčitě vybraným, silně používánímoleštěným otvorem. Fotografie třetí a čtvrté strany u Banera chybí. Nástrojpatrně není opatřen otvůrky pro modulování tónů. Hrobový celek z něhožpochází je datován do bádenské kultury III až IVa. Pouze praktická zkouška bymohla rozhodnout, zda by na okarinu bylo možno vyloudit jen jeden tón nebozda by se na ní dala zahrát i melodie.Existenci zobcových fléten, které bývaly vyráběny ze stébel rákosu, třtin,větviček černého bezu, vrb apod., dokládá jejich terrakotová napodobeninaz Rybníčku-Kloboučku na Uničovsku 29 (viz obr. 8). Píšťalku datuje kontexjámy č. 2 do kultury s moravskou malovanou keramikou IIb/Epilengyel I. Píšťaly,které by tvořily součást dud, ať již typu gajdy (měch plní vzduchem ručnídmuchadlo) nebo šutky (měch se nafukuje ústy), pocházejí až z časně historickýchobdobí. 30 Vzhledem k tomu, že ve studii sleduji pouze nálezy z obdobíneolitu až doby bronzové, nebudu se jimi zabývat podrobněji.Pozůstatky strunných nástrojů se ve střední Evropě ve sledované dějinnéperiodě nepodařilo nalézt. Vzhledem k tomu, že jejich genotyp prezentuje luk– lyry a harfy jsou doloženy ve Středomoří a v Blízkém Orientu již od třetíhotisíciletí 31 – můžeme nějakou jejich formu předpokládat i ve sledovaném regionu.Žesťové nástroje vytvářejí tón a jeho modulaci vibrací rtů v nátrubkovéčásti ozvučné trubice. Jejich velmi primitivní formu představuje prostá amfora,nádoba s užším hrdlem a baňatým tělem. Hrnec vytváří vlastně jen ozvučnu,do níž vysílá hráč ústy hlasivkami v ústní dutině vytvořený tón. Sám jsem viděl25 PÁSTOR, J.: Koštianské pohrebisko. Košice 1969, s. 24–25.26 VLADÁR, J.: Pohrebiská zo staršej doby bronzovej v Branči. Bratislava 1973.27 SCHUCHARDT, C.: Vorgeschichte von Deutschland. Berlin 1939, Abb. 183.28 BANNER, J.: Die Péceler Kultur. Budapest 1956, s. 89–90.29 nepubl., uloženo KVM Olomouc, uničovská sbírka.30 HENZEL, W.: Historia kultury materialnej dawnej słowiańszczyzny. Poznań 1951, s. 243;HRUBÝ, V.: Slovanské kostěné předměty a jejich výroba na Moravě. PA 48, 1957, s. 123 ad.31 FUKAČOVÁ, K.: c. d.185