Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

myšlenka každodenního duchovního boje člověka, v němž nelze povolit, přednímž není úniku. Přesto čas, prostor, životní zkušenosti autorů i politické událostijejich současnosti, podobně jako mnohé další faktory významně ovlivnilytytéž autory, aby v důsledku zaujali k problematice odlišné postoje, kterénásledně ovlivnily jejich interpretaci shodného tématu.Štítný využívá tématiku sedmera smrtelných hříchů k hlubšímu zamyšlenínad charakteristikou jednotlivých lidských pochybení a k připomíncezávažnosti některých vlivů, které mohou na člověka působit. Klíčovou rolive výkladu hraje přesvědčení Štítného o tom, že nesvornost uvádí člověkado slepoty rozumu. Definuje ji jako ztrátu schopnosti člověka hledat v soběpravdu. Celý problém proto chápe výchovně - člověk je schopen se kontemplací,rozjímáním a sebevýchovou vést k tomu, aby usiloval neustále hledat pravdu.Významnou roli sehrává i vědomí možnosti nápravy kdykoliv a v kterékolivsituaci. Budoucnost, která je pro člověka skrytá a nečitelná, přináší příležitostnevzdat duchovní boj. Křesťan v pojetí Tomáše ze Štítného nemůže nikdyrezignovat na snahu uspět, v jakémkoliv okamžiku svého života má nadějiznovu vstát a uspět před Bohem.V traktátu Petra Chelčického mizí výchovný apel Štítného a jeho místopřejímá důraz na fyzickou, popřípadě i duchovní práci člověka. Základnípovinností křesťana na duchovní cestě směřující ke spasení je pilné úsilí - prácebez jakékoliv úlevy. Člověk není zbaven odpovědnosti za své rozhodování. Darsvobodné vůle doprovází jakési povědomí o dobru, povědomí o smlouvě, kteroučlověk uzavřel s Bohem, což je mu připomínáno prostřednictvím svědomí.Člověk je podle Chelčického schopen správné volby. Ačkoliv opakuje myšlenkuprapůvodnosti lidské hříšnosti v pýše, přesto odmítá představu vrozenépýchy. Člověk jí podléhá až v okamžiku, kdy se vědomě rozhodne odmítnoutnabídku Boží milosti a zřekne se Boha jako svého stvořitele a pána. To, cočlověk v daném okamžiku zvolí, je však pouze iluze libosti, jež je promíchánase zlostí. Svým následným konáním se snaží si tuto libost udržet a jakýkolivneúspěch vyvolává u něj zlost.V kvasu nejrůznějších nových podnětů, postojů a hodnot, kterou seboupřinášela myšlenka individuální zbožnosti a znovuobjevené vnitřní sebekázněpramenící z odvahy osobní odpovědnosti křesťana za víru i osobní život, klíčilanezadržitelně rozluka mezi akademickým pojetím křesťanství a lidovýmkatolictvím, spolu ruku v ruce i s rozlukou morálních kodexů mezi vrstvamistředověké společnosti. O to vzácnější se nám může zdát Tomášova snahapřeklenout prohlubující se divergentnost způsobů chování jednotlivých vrstevspolečnosti a aplikovat teoretické znalosti na skutečný život jednotlivce. Pojetí37