Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

tom problém vyrovnání ekonomického vývoje a životní úrovně mezi českýmikraji a Slovenskem se poměrně zjednodušoval – redukoval se na industrializaciSlovenska, která byla podle komunistických činitelů hlavním článkem vyrovnání.Podstatu politiky KSČ vůči Slovensku shrnul na podzim 1945 v programovémčlánku V. Široký. Charakteristickým rysem programu, jehož prvnízáklady byly formulovány již na celoslovenské krajinské konferenci KSČv Banské Bystrici v květnu roku 1937, byla absurdita a fikce. Při výstavběenergetického průmyslu se předpokládalo využívání vodní energie, konkrétněstavbou 50 přehrad a 150 hydrocentrál velikosti Oravské a Ilavské přehrady.Elektrifikace měla zajistit proud pro průmysl, železnice a dodatečně šetřit uhlí.Hlavní surovinovou základnou Slovenska se mělo stát „slovenské zlato“ –dřevo. Dřevozpracující průmysl měl vytvořit bez určení časového horizontu cca150 000 pracovních příležitostí. Zejména předpokládaný počet zaměstnancůpoukazoval na neúměrnost tohoto programu (v době nejvyššího počtu pracovníkův roce 1944 zaměstnával dřevozpracující průmysl necelých 17 000 osob).Všeobecně se konstatovalo důležité místo kovoprůmyslu a výstavba infrastruktury,která měla zabezpečit dopravní spojení se SSSR. 6Tvořící se koncepce industrializace Slovenska byla už součástí programovéhovyhlášení druhé Fierlingerovy vlády z 9. listopadu 1945. V zájmuupevnění státní jednoty Československa bylo potřebné podle jejího názoru říditcelkový hospodářský život na základě společného plánu; jeho součástí mělobýt přebudování ekonomické struktury Slovenska a jeho urychlená industrializace.7Již 24. října 1945 prezident Edvard Beneš podepsal znárodňovací dekrety,které napomohly prosazení plánovaného hospodářství v Československu poskončení 2. světové války. Znárodnění v takovém rozsahu nemělo na evropskémkontinentě obdobu od říjnové revoluce v Rusku v roce 1917. V celém Československubylo znárodněno celkem více než 3 340 průmyslových podniků,kde pracovalo více než 60% osob činných v průmyslu. První znárodnění setýkalo především těžkého průmyslu a peněžnictví. Na Slovensku z jednotlivýchvýrobních oborů v průmyslu nejvyššího procenta znárodnění dosáhlo: hornictví100%, elektrárny a papírenství 94,8%, chemický a sklářský průmysl82,3%; nejmenšího rozsahu: stavebnictví 18,6% a polygrafický průmysl 5,5%.6 LONDÁK, M.: Otázky industrializácie, s. 29; ŠIROKY, V.: Za socialistickú industrializáciu,s. 41–57.7 LONDÁK, M.: Otázky industrializácie, s. 30.169