Stáhnout PDF - Ostravská univerzita v Ostravě

držely tkaninu, přes kterou by odtékala syrovátka a tvaroh by zůstával v látce.Tvrdil, že úchyty byly slabé, aby udržely tah vypnuté membrány. Domnívámse, že se mýlil. Nádoby z Moravy a Čech datované do kultury nálevkovitýchpohárů a bádenské kultury jsou subtilní a nejsou zdobené. Funkci hudebníhonástroje však plnit mohly. Tvarem se totiž prakticky shodují s mohutnějšímibubny z oblasti středního Polabí. 5 Ty jsou ovšem bohatě zdobeny a opatřenymagickými symboly. 6 (Viz obr. 1). Můžeme se proto právem domnívat, že ješamani používali při náboženských rituálech, jejichž součástí bylo na celémsvětě obřadní bubnování. Otázkou zůstává, zda hliněné bubínky pokrývalajen prostá membrána nebo zda některé z nich neměly v jejím středu upevněnpramen dlouhých žíní či vlasů. V daném případě by se jednalo o tzv. bukač, 7který se rozeznívá pomocí copu.Do druhé skupiny můžeme zařadit chřestítka. Nástroj tvořila dutá uzavřenáterrakotová etue, vyplněná kamínky nebo drobnými hliněnými kuličkami.Názory na jejich využití se různí. Bývají považovány za dětské hračky,tzv. hrkávky. Na druhé straně převažuje mínění, že jsou to hudební nástroje(dnešní obdobou je bongo nebo rumbakoule), které sloužily při sakrálních úkonech.Pro tuto tezi svědčí jejich nálezy v hrobech, což dokládají i následující,v textu zmiňnované nálezy. Jejich symbolický zvuk měl od zemřelého odhánětzlé mocnosti. Nejstarší mně známý kus ze střední Evropy pochází z tripilskéosady Luka-Vrublevjeckaja. 8 Tato hrkávka má doutníkovitý tvar a byla poměrněhrubě vymodelována. (Obr. 2) Náplň tvořily drobné hliněné kuličky. Lokalitudatuje S. N. Bibikov do staršího stupně tripilské kultury 9 a dokonce mluvío ranětripilské fázi. Uvědomíme-li si, že osadu obývali rybáři a lovci a zemědělskáprodukce byla jen doplňkem jídelníčku těchto nedávno neolitizovanýchmezolitců, nemůžeme se divit některým archaickým prvkům v kontextu jejichhmotné kultury. Prokazatelné kontakty se starším sarnowským stupněm kulturynálevkovitých pohárů a lengyelskou kulturou (stupeň II) nevylučují možnost,že datace chrastítka z Luky-Vrublevjecké bude o něco mladší.Ve Hlinsku jsme tento nástroj rovněž nalezli. Ležel v kulturní vrstvě,takže ho můžeme datovat do bádenské kultury I až bádenské kultury II. Bohuželagresivní půdní prostředí (podzol) a kořínky stromů způsobily, že patrně5 BEHRENS, H. - SCHRÖTER, E.: Siedlungen und Gräbern der Trichterbecherkultur undSchnurkeramik bei Halle (Saale). Berlin 1980, Taf. 24–26 ad.6 Tamtéž, Tab. 1:1.7 BLAHŮŠEK, J.: O bubnech, bukači a ozembuchu. Malovaný kraj 40, 2004, 2, s. 3.8 BIBIKOV, S. I.: Rannotripol´skoje poselenije Luka-Vrublevjeckaja na Dneprestre. Leningrad1953. Tabl. 73:v.9 Tamtéž, s. 157–169.181