Stanislav Grof

poznání a moudrosti vesmírného významu. Obvykle to ne-znamená konkrétní informace s technickýmipodrobnostmi, jež lze prakticky aplikovat - spíše to zahrnuje složité odhalující vhledy do povahyexistence. Tyto vhledy jsou často doprovázeny pocitem jistoty, že toto poznání je nakonec závažnější a„reálnější" než vjemy a přesvědčení, jež sdílíme v každodenním životě. Staroindické upanišady hovoří otomto hlubokém vhledu do nejvyšších tajemství bytí jako o „poznání Toho, jehož poznání dává člověkupoznat vše". Vytržení spojené s BPM I lze označit jako „oceánskou extázi". V pozdější části této knihy, vkapitole o BPM III, se setkáme s velmi odlišnou formou extáze, spojenou s procesem smrti aznovuzrození. Vytvořil jsem pro ni termín vulkanická extáze. Je divoká, dionýská, se zdánlivěneuhasitelným množstvím výbušné energie a silným nutkáním k horečnaté činnosti. Naproti tomu oceánskouenergii BPM I bychom mohli nazvat apollónskou - zahrnuje klidné rozplývání všech hranic, vyrovnanost amír. Zavřeme-li oči a vyloučíme-li vnější svět, pro-jevuje se tato energie jako nezávislý vnitřní prožitek srysy, které jsem již popsal. Když oči otevřeme, mění se v pocit splynutí nebo „sjednocení" se vším, co kolemsebe vnímáme. V oceánském stavu se zdá, že svět se jeví v nepopsatelném jasu a kráse. Potřebauvažovat se dramaticky omezuje a vesmír se stává „tajemstvím, které je třeba prožívat, nikolivhádankou, kterou je třeba rozluštit". Najít na bytí cokoliv záporného se stává doslova nemožné - všechno sezdá být absolutně dokonalé. Tento pocit dokonalosti v sobě obsahuje rozpor, jenž kdysi velmi zhuštěně popsalRam Dass ve výroku, který pronesl jeho himalájský guru: „Svět je absolutně dokonalý - včetně tvévlastní nespokojenosti s ním i všeho toho, co se snažíš dělat, abys ho změnil." Při prožívání této oceánskéextáze se celý svět jeví jako přátelské místo, kde můžeme bezpečně a bezstarostně zaujímat dětinský,pasivně závislý postoj. V tomto stavu se zlo zdá být pomíjivé, bezvýznamné, či dokonce neexistující. Pocityoceánské extáze jsou těsně spřízněny s „vrcholným zážitkem" (peak experience) Abrahama Maslowa.Maslow jej charakterizoval takto: máte pocit celistvosti, jednoty a soudržnosti, jste nenucení a v pohodě, jstezcela sami sebou, využíváte naplno své schopnosti, zbavili jste se překážek, zábran a obav, jste spontánní avýmluvní, žijete „zde a nyní", jste čistou psýché a duchem, nemáte žádné požadavky a potřeby, jste zároveňdětmi i dospělými, a oplýváte půvaby tak, že na to slova nestačí. Zatímco moje pozorování oceánské extázevycházejí především z prožitků, s nimiž jsem se setkal v regresivní prožitkové práci, Maslowovy popisyodrážejí jeho studium spontánních vrcholných zážitků v dospělém životě. Výrazné paralely mezi těmitodvěma oblastmi naznačují, že kořeny ně-kterých z našich nejmocnějších motivačních sil sahají mnohemdále nazpět do našeho života, než původně psychiatři považovali za možné.Agónie „špatného" lůnaDoposud jsme zkoumali složitou symboliku, jež se pojí s „dobrým" lůnem neboli nerušenýminitroděložními prožitky. Prenatální poruchy pak mají své vlastní zřetelné prožitkové rysy. Pokud nejsouextrémní, jako např. hrozící sa-movolný potrat, pokus o přerušení těhotenství nebo prudké toxické stavy,jsou jejich příznaky relativně mírné. Obvykle je lze snadno odlišit od dramatičtějších nepříjemných projevůspojovaných s procesem porodu, jako jsou válečné obrazy, sadomasochistické scény, pocity dušení, mučivébolesti a tlaky, prudký třes a kře-čovité stahy velkých svalů. Jelikož většina nitroděložních ohrožení sezakládá na chemických změnách, jsou převládajícími tématy znečištěná či nebezpečná příroda, otravy azáludné zlé vlivy. Čistá oceánská atmosféra se může změnit v temnou, špinavou a zlověstnou, a může sezdát, že je naplněna skrytými vodními hrozbami. Některé z těchto hrozeb se mohou jevit jako grotesknípřírodní tvorové, jiná jako odporní, zrádní a zlovolní démoni. Člověk se může ztotožnit s rybami a jinýmivodními formami života, ohroženými průmyslovým znečištěním řek a oceánů, nebo s kuřecími zárodkypřed vylíhnutím, jež ohrožují jejich vlastní odpadní produkty. Obdobně se obraz hvězdné oblohy, který jecharakteristický pro prožitky v dobrém lůně, může náhle zastřít ošklivou blánou či mlhou. Vizuální poruchypřipomínají zkres-lené obrazy špatně fungujícího televizního přijímače. Scény průmyslového odpaduznečisťujícího vzduch, chemické války, toxických skládek a ztotožnění se s vězni umírajícími v plynovýchkomorách koncentračních táborů patří mezi typické prožitky špatného lůna. Člověk může také cítit téměřhmatatelnou přítomnost zlovolných mytologických bytostí, mimozemských vlivů a astrologických polí.Rozplynutí hranic, jež v průběhu nerušených zážitků ni-troděložního života vytváří pocit mystické jednoty sesvětem, je nyní zodpovědno za pocit zmatenosti a ohrožení. Můžeme cítit, že jsme otevření a bezbranní vůčiútokům zla; ve svém extrému může tento prožitek vést k paranoidnímu zkreslení našeho vnímání světa.