Stanislav Grof

Lidé často odkazují na Dantovo Peklo jako na dramatický popis BPM II. Považují také celou Božskoukomedii za popis cesty k osobní proměně a du-chovnímu otevření. Dalšími uměleckými díly, jež vyjadřujíatmosféru této oblasti, jsou romány a povídky Franze Kafky, odrážející propastné pocity viny, úzkosti ageneralizované podezřívavosti, dále dílo Fjodora Dostojevského, naplněné emo-cionálním utrpením,šílenstvím a nesmyslnou brutalitou, a pasáže z románů Emila Zoly, popisující nejtemnější a nejodpornějšíaspekty lidské povahy. Také hrůzné povídky Edgara Allana Poea často zobrazují prvky druhé matrice, jakonapříklad ,Jáma a kyvadlo", „Zaživa pohřben 1 ' nebo už zmíněný „Sestup do malstrómu". Prokletí BludnéhoHolanďana a Věčného Žida Ahasvera, kteří byli odsouzeni žít a putovat až do skonání světa, je dalšímpříkladem ze světa umění. Malby, zobrazující atmosféru BPM II, zahrnují především obrazy pekla v křesťanském,muslimském a buddhistickém umění, stejně jako zobrazení scény ecce homo, křížové cesty aukřižování Krista. Zcela jistě do této kategorie spadá svět bizarních děsivých kreatur Hieronyma Bosche,obrazy vidin a válečných hrůz Franciska Goyi a mnohé surrealistické malby. Obzvláště působivé jsouobrazy Hansruediho Gigera, švýcarského malíře, který je skutečným géniem perinatální oblasti. Jehopředstavy oscilují mezi BPM II a BPM III, o které budeme hovořit v následující kapitole, a představujísymbolismus perinatálních matric v překva-pivě explicitní a snadno rozeznatelné formě. Giger bylvyznamenán Zlatým Osca-rem za své morbidní umělecké návrhy pro film Vetřelec, jež mají dramatickyperinatální rysy. Pro pokračování tohoto filmu pod názvem Vetřelci vytvořil fantastickou archetypálnípostavu Pohlcující matky - hrůzné pavoukovité mimo-zemšťanky s její ďábelskou líhní. Mnohá perinatálnítémata lze nalézt i ve filmech Frederika Felliniho, Ingmara Bergmana, George Lucase, StevenaSpielberga a mnoha dalších.BPM II a role oběti v každodenním životěPodobně jako BPM I se i tato matrice pojí se vzpomínkami z pozdějšího života, jež sdílejí určitévýznamné rysy s výše uvedenými perinatálními prožitky. Události, zaznamenané v paměti v těsné souvislostis BPM II, jsou různé nepří-jemné situace, kdy se cítíme ohrožení a bezmocní, kdy jsme pod vlivem úžasněničivé síly a kdy je zdůrazněna naše úloha bezmocné oběti. Obzvláště významné jsou vzpomínky na příhody,kdy bylo ohroženo naše fyzické bytí a přežití, ať už šlo o chirurgický zákrok, tělesné zneužívání, autonehodynebo válečné zmrza-čení. Vzhledem ke své podobnosti s určitými aspekty porodního traumatu mají tytovzpomínky sklon vtiskovat se do paměti takovým způsobem, že jsou pro-pojeny s matricí BPM II apřekrývají se s ní. Prožíváme-li ve svém životě takovéto traumatické události, přenášejí nás sou-časnéudálosti nazpět k odpovídajícímu perinatálnímu materiálu a znovu oživují naši starou emocionální a fyzickoubolest. Potom reagujeme nejen na naši sou-časnou situaci, ale i na významné rané trauma našeho života. Tímlze vysvětlit hloubku psychického narušení - a trvalých negativních účinků - po válkách, přírodníchkatastrofách, době strávené v koncentračním táboře nebo únosu te-roristou. Tyto situace jsou traumatickénejen samy o sobě, což je dostatečně závažné, ale navíc zbavují oběti obranných mechanismů, které jeobvykle chrání před bolestnými prvky nevědomého materiálu, uloženého v hloubce jejich psýché. Aby bylomožno s těmito stavy účinně pracovat, je třeba vytvořit podpůrné prostředí a použít techniky, jež těmtolidem umožňují znovu prožít a propracovat se nejen relativně nedávnými traumaty z dospělosti, ale iskrytými primárními vzpomínkami spojenými s BPM II. Na jemnější úrovni může druhá matrice obsahovati vzpomínky na silné psy-chické frustrace, obzvláště na opuštění, odmítnutí, deprivaci, emocionálně hrozivéudálosti a na omezující či tísnivé situace v původní rodině i později v životě. Opakované prožívání roleoběti v původní rodině, ve třídě, v intimních vztazích, na pracovišti a ve společnosti připomíná a posilujevzpomínky na bezvýchodný stav při porodu, což dává těmto novějším zážitkům daleko větší psychologickourelevantnost a dopad. BPM II se také váže k různým nepříjemným pocitům a napětím v těch částechtěla, jež Freud nazval erogenními neboli přinášejícími slast. Na orální úrovni může jít o pocity žízně nebohladu, v anální oblasti o ne-příjemné pocity v tlustém střevu a konečníku pojící se k zácpě, zánětu tlustéhostřeva či hemoroidům, a v genitálně močovém traktu může jít o sexuální frustraci či bolest při infekci nebopo chirurgickém zákroku, stejně jako o bolestivé za-držování moči.Cesta z pekla do očistce