Stanislav Grof

psychologii bytíV lidských záležitostech existují období vnitřních i vnějších odhalení, kdy se zdá, že se v duši násilímotvírají nové hlubiny, kdy se nové potřeby rozvíjejí ve velkém počtu lidí a kdy se žízní po novém anedefinovaném dobru. Existují období, kdy ... odvážit se je nejvyšší moudrostí.William Ellery Channing11. Nové perspektivy chápání reality a lidské povahyČlověk na rozdíl od kterékoliv jiné věci ve vesmíru, ať organické či neorganické, přerůstá své dílo, stoupá poschodišti svých koncepcí, vynořuje se před svými úspěchy.John SteinbeckNová vize lidské psýché, popsaná v této knize, má dalekosáhlé důsledky nejen pro každého z nás jakojednotlivce, ale i pro odborníky v psychiatrii, psychologii, psychoterapii a lékařství. Může také pomociotevřít nové rozsáhlé oblasti ke studiu dějin, srovnávacího náboženství, antropologie, filozofie a dokonce ipo-litiky. Důkladná studie všech důsledků této práce v podstatě na každou oblast lidského zkoumání by sisamozřejmě vyžadovala několik svazků. Lze však stručně naznačit alespoň některé z nejdůležitějších oblastí,ovlivněných tímto novým chápáním lidského vědomí. Pro zjednodušení se můžeme na tento dopad podívatz hlediska čtyř následujících kategorií:1. Lidské vědomí a jeho vztah ke hmotě,2. Povaha citových a psychosomatických poruch,3. Psychoterapie a léčebné praktiky,4. Kořeny lidského násilí a současná globální krize.5. Lidské vědomí a jeho vztah ke hmotěKarteziánsko-newtonovská věda pohlíží na hmotu jako na základ vesmíru. Vědci, kteří lpějí na tomtosystému myšlení, zobrazují vědomí jako produkt fyziologických pochodů, probíhajících v mozku. Ztakovéto perspektivy je vě-domí každého z nás uvězněno uvnitř naší lebky, absolutně oddělené od vědomíostatních lidí. Tradiční věda rovněž pohlíží na vědomí jako na výlučně lidský fenomén a má sklonpovažovat i ty nejvyšší mimolidské formy života jen za něco málo víc než nevědomé stroje. Pečlivéstudium zážitků, které nám jsou dostupné prostřednictvím mimořádných stavů vědomí, zvláště prožitkůtransper-sonální povahy, však předkládá dostatek důkazů o tom, že tyto staré definice vědomí jsou neúplnéa nesprávné. I když se může zdát, že obraz, podle nějž je lidské vědomí uloženo uvnitř lebky, je pravdivýtam, kde jde o každodenní stavy vědomí, nedokáže vy-světlit, co se děje, jakmile vstoupíme dozměněných stavů vědomí, jako jsou transy a spontánní psychospirituální krize nebo stavy pozorované přimeditaci, hypnóze, psychedelických sezeních a prožitkové psychoterapii. Překvapivě široké spektrumzážitků, jež nám jsou za těchto podmínek dostupné, jasně naznačuje, že lidská psýché má schopnostpřekonat to, co obvykle považu-jeme za absolutní omezení prostorem a časem. Moderní výzkum vědomíod-haluje, že naše psychika nemá žádné reálné a konečné hranice - naopak, jsme součástínekonečného pole vědomí, které zahrnuje vše, co existuje v rámci časoprostoru i mimo něj, a vrealitách, které ještě čekají na pro-zkoumání v budoucnosti. Naše nejnovější výzkumy ukazují, že lidskévědomí je zprostředkováno mo-zkem a operuje v úzké souvislosti s ním, že však v mozku nevzniká, ani naněm není absolutně závislé. Vědomí je zcela jasně schopné provádět mnoho výkonů, které lidský mozek asmyslové orgány dělat nedokáží. Podezření, že tomu tak je, se neomezuje jen na transpersonálnípsychologii; vyjádřil je již jeden z otců moderního výzkumu mozku, neurochirurg Wilder Penfield. Ke koncisvého života napsal knihu Záhada mozku (The Mystery of Mind) v níž shrnul svá pozorování týkající sevztahu mezi lidským mozkem a vědomím. Prohlásil, že jako neuro-chirurg zastává názor, že vědomí nemá