jak byla oblečena. Schovávala se pod schodištěm. Byla vystrašená a osamělá, a byla si bolestně vědoma, žese právě stalo něco, co ji vyděsilo. Uvědomila si, že před pár okamžiky řekla něco velice nepěkného, bylaza to pokárána a někdo jí dal hrubě rukou přes pusu. Ze svého úkrytu Naďa viděla příbuzné - tetičky, strýčky,bratrance a sestřenice - jak sedí na zápraží velkého dřevěného domu, oblečeni ve starodávných šatech,typických pro onu dobu. Všichni povídali a nikdo si nevšímal ani jí, ani její sklíčenosti. Naplňoval ji pocitselhání a porážky, zesílený nadměrnými požadavky dospělých - aby byla hodná, slušně se chovala, správněmluvila a byla vždy čistá. Zdálo se nemožné vyhovět jim. Pociťovala odcizenost a zahanbení. Jako vevšech takovýchto případech jsme na Naďu naléhali, aby si tento prožitek ověřila, aby viděla, zdali odpovídáobjektivní skutečností. Brzy po této události Naďa hovořila se svou matkou. Nechtěla sejí přiznat, žeexperimentovala s LSD, protože věděla, že matka by to neschvalovala. Místo toho jí vyprávěla, že měla sen,v němž se zcela identifikovala s matkou; vylíčila, že se jako malá holčička v hlubokém zahanbeníschovávala pod schody a nenápadně ze svého úkrytu pozorovala dospělé, kteří si jí vůbec nevšímali. Hnedjak to začala vyprávět, matka ji přerušila a doplnila veškeré detaily přesně tak, jak je Naďa prožila.Matčin podrobný popis události byl zcela totožný s Nadiným prožitkem pod vlivem LSD, včetně detailůvelkého zápraží a schodů, které na ně vedly, popisu oblečení všech osob, a dokonce i šatiček, které mělasama na sobě a na nichž měla naškrobenou bílou zástěrku. 4 'Zážitky ze světa našich předkůNěkdy nás prožitkový průzkum minulosti našich příbuzných zavede do života dnes již mrtvýchprarodičů nebo dokonce do života předků, kteří žili celá staletí před námi. Tyto prožitky vzdálenýchpříbuzných z našeho rodokmenu charak-terizuje pocit naprostého přesvědčení, že osoba nebo osoby, sekterými se zto-tožňujeme, patří k naší vlastní pokrevní linii. Ti, kteří tento pocit genetického spojení prožili,ho často popisují jako elementární nebo „prapůvodní", něco, co nelze vyjádřit slovy, ale musí se prožít.Autentické zážitky tohoto druhu jsou vždy v souladu s rasovým, kulturním a historickým pozadímosoby, jejímž zrakem pohlížíme na svět. V některých případech byly zjevné rozpory - např. když člověkanglosaského původu pro-žíval život amerických Indiánů nebo Afričanů jako svých předků - objasněny,jakmile podrobnější zkoumání rodinné genealogie potvrdilo přesnost prožitků. Vzpomínky na předky velmičasto obsahují objektivní údaje, které nám umožňují jejich ověření. Tyto údaje mohou obsahovat detailníinformace o zvycích, ná-vycích, náboženském přesvědčení, rodinných tradicích, charakteristickém chování,předsudcích a pověrách, o nichž zjistíme, že byly pro dotyčného předka typické, anebo že je vyznával.Další podpora autentičnosti prožitků předků může vycházet ze sledování osob, které těmito prožitky prošly.Jak v našich seminářích, tak i v soukromých tera-peutických sezeních jsme si velmi často povšimlidramatických změn ve fyzickém vzezření i chování oné osoby. Tak např. výraz obličeje, tělesný postoj,gesta, citové reakce a myšlenkové pochody mohou zcela převzít charakteristické rysy dotyčného předka.Prožitky předků mohou být někdy velmi sugestivní, s úplnými a velmi kon-krétními podrobnostmi, které lzesnadno ověřit. Jindy mohou být vágní, nespe-cifické, a odhalující pouze dojmy a citovou atmosféru;odrážejí pak jen určité zcela obecné rysy, jako je např. kvalita vztahů mezi členy určité rodiny, kmene čiklanu. Jako pro psychiatra bylo pro mne obzvláště zajímavé sledovat, jak často tyto prožitky předkůposkytovaly náhledy do současných osobních pro-blémů. Jsem přesvědčen, že tyto letmé pohledy do životanašich rodičů, prarodičů a dokonce i vzdálenějších příbuzných nám mohou pomáhat lépe pochopit - ačasto i vyřešit - konflikty v našem současném životě. Následující příklad ilustruje bohaté a přesnéhistorické informace, které do-kážeme nashromáždit z některých prožitků předků a jež nám poskytujícenný vhled do období rodinné historie, které by jinak mohlo zcela uniknout naší po-zornosti. Tentokonkrétní zážitek je zvláště zajímavý proto, že ho nakonec potvrdil nejen soustředěný historický výzkum, ale ineočekávaná synchronistická událost. Při systematické LSD terapii prožívala mladá žena, které budu říkatRenata a jež se léčila pro komplikovanou neurózu, řadu scén, které se odehrávaly v Praze počátkem 17.století. Během tohoto období, tedy těsně před třicetiletou válkou v Evropě, se Čechy - součást dnešníČeské republiky - dostaly pod nadvládu dynastie Habsburků. Ve snaze zlikvidovat pocity národní hrdostiHabsburkové zajali a popravili dvacet sedm příslušníků české šlechty při veřejné exekuci na Staroměstskémnáměstí v Praze. Během svých sezení mi Renata popisovala mnohé obrazy a vhledy, týkající se
architektury tohoto období, typického oblečení, které lidé tehdy nosili, dobo-vých zbraní a domácích potřeb,které v každodenním životě používali. Dokázala také popsat složité vztahy mezi královskou rodinou apoddanými. To vše se jí vybavovalo velice podrobně a s hlubokými znalostmi, přestože toto historickéobdobí nikdy nestudovala. (Při ověřování mnohých podrobností, které uváděla, jsem musel konzultovatspeciální prameny.) Mnohé z Renatiných prožitků se konkrétně vztahovaly k určitému šlechtici, jednomu ztěch, které Habsburkové popravili. V dramatickém sledu událostí Renata znovu prožívala podrobnostipopravy tohoto muže, a prožívala je v plném ztotožnění s ním, jako by byla uvnitř jeho těla. Jelikož jsem bylsvědkem toho, jak Renata prožívá toto osobní drama, musím přiznat, že jsem sdílel její ohromení a zmatek.Ve snaze pochopit, co se odehrává, jsem zvolil dva rozdílné přístupy. Při jednom jsem strávil značnou dobuověřováním historických informací, jež uváděla, a zjistil jsem překvapující množství objektivních detailů,vážící její příběh k tomuto období 17. století. Při druhém přístupu jsem aplikoval veškeré svépsychoanalytické schopnosti v naději, že odhalím nějaký důkaz, který by naznačoval, že její historicképrožitky jsou ve skutečnosti zamaskovanými kon-flikty z dětství nebo pouhou symbolizací emočníchproblémů v jejím současném životě. Ale ať jsem se snažil sebevíc, nedokázal jsem vysvětlit jejítranspersonální prožitky z hlediska psychologických problémů, kterými trpěla. Dva roky po mé práci sRenatou, poté co jsem emigroval do Spojených států, jsem od ní dostal dlouhý dopis. Vyprávěla v něm, jak senedávno náhodou setkala se svým otcem, kterého neviděla od svých tří let, kdy se její rodiče rozvedli.Otec ji pozval na večeři a při té příležitosti se jí pochlubil výsledkem svého oblíbeného koníčka, což bylgenealogický rodokmen, sledující rodinné dějiny několik staletí nazpět. Ke svému překvapení zjistila, že jejíotec i ona byli potomky jednoho ze šlechticů, které Habsburkové onoho osudného dne na počátku 17. stoletípopravili. Tato informace jen potvrdila její dřívější podezření, že určité emočně nabité vzpomínky semohou otisknout do genetického kódu a přenášet se staletími do budoucích generací. 5 ' Když jsem sevzpamatoval z počátečního šoku, uvědomil jsem si, že Renatina interpretace má jednu vadu. I kdyby bylopravda, že důležité vzpomínky lze přenášet genetickým kódem, pak by smrt přirozeně přerušila cestupřenosu, která by to umožňovala. Jinými slovy - jelikož byl tento šlechtic popraven, nemohl genetickypřenést prožitek své smrti až k Renatě. Ale i když jsem takto uvažoval, zjistil jsem, že nemohu přehlédnoutpozoruhodnou shodu mezi Rena-tinými prožitky a genealogickým objevem jejího otce. Bylo to vše pouzeneuvěřitelná, ale bezvýznamná náhoda, nebo si takovéto případy zaslouží vážnější pozornost? Došeljsem k závěru, že překvapující synchronicitu - Renatino setkání s ot-cem, který vlastnil genealogickéinformace, jež zjevně potvrdily její prožitek - nelze odepsat jako náhodu. Čím však lze vysvětlit tytoudálosti? Dosáhly informace o smrti tohoto šlechtice Renatinu psýché prostřednictvím telepatického spojení sotcem, kterého ani neznala? A pokud ano, jak mohlo dojít k převedení suché genealogické informace doživé prožitkové sekvence, která byla tak bohatá na historické podrobnosti? Jinou možností by bylo to, že bypřeživší potomek šlechticovy rodiny, řekněme syn nebo dcera, geneticky předal tyto informace Renatě.Svědek v tomto případě by byl musel prožívat popravu svého otce v transpersonámím stavu „duální jednoty",a z této pozice by sdílel silné emoce a tělesné pocity popraveného muže. Nebo je snad možné, ževesmír je v konečné analýze pouhou božskou hrou kosmického vědomí, kde jsou všechny přírodní zákonynakonec zcela libovolné a kde se kdokoli z nás může kdykoli nějakým způsobem dostat k jakémukolimateriálu, který kdy existoval, nebo bude existovat pro kohokoliv kdekoliv, ne-spoutaný iluzemi hmoty,prostoru a času? Jedna věc se zdá být jistá: ve vesmíru operují principy, které jsou daleko mimo schopnostilidské představivosti. V kaž-dém případě je nepochybné, že existují jevy, které nemůžeme vysvětlit pomocíomezeného systému víry, kterou naší kultuře vnutila newtonovská věda.Rasové a kolektivní prožitkyRasové a kolektivní prožitky jdou ještě o krok dále za vzpomínky předků. Rasové prožitky mohouzahrnovat osoby mimo naši nejbližší rodinu či pokrevní linii a mohou se týkat kteréhokoliv příslušníka téžerasy. Tento proces může zasahovat ještě dále, přes rasové hranice do jiných rasových skupin a do kolektivníchvzpomínek lidstva jako celku. Už jsem se zmínil o tom, že psychiatrie tradičně pohlíží na našipsýché, jako by byla ovlivňována pouze tím, co jsme prožili, nebo prožíváme přímo, buďprostřednictvím našich tělesných smyslů nebo jako výsledek naší vlastní interpretace těchto prožitků. Našepozorování stovek lidí, kteří popsali prožitky svých předků nebo rasové či kolektivní prožitky, však podporují
- Page 4:
základní, však zůstanou v anony
- Page 7 and 8: jiným než abstrakcemi. Můžeme v
- Page 9 and 10: stavu vědomí. 3 ' Hlavním cílem
- Page 11 and 12: jako je psychologická smrt a znovu
- Page 13 and 14: První úrovní lidské psýché, k
- Page 15 and 16: ztotožnění s jinými životními
- Page 17 and 18: nacházely v obdobných podmínkác
- Page 19 and 20: kterých znovu prožíval pozitivn
- Page 21 and 22: poznání a moudrosti vesmírného
- Page 23 and 24: krásy, jako je nádhera východu
- Page 25 and 26: prohlubují se, může mít dotyčn
- Page 27 and 28: Stejně jako první perinatální m
- Page 29 and 30: Každý z děložních stahů v té
- Page 31 and 32: kdy prožíváme emoční utrpení
- Page 33 and 34: způsobena i tím, že kromě zába
- Page 35 and 36: moc a sílu - okouší báječnou s
- Page 37 and 38: smrti a znovuzrození. Utrpení a a
- Page 39 and 40: časem mají sklon slábnout - na j
- Page 41 and 42: mohl existovat. V tomto světě za
- Page 43 and 44: nacházíme výše uvedené téma v
- Page 45 and 46: jsou obdařeny strašlivou energií
- Page 47 and 48: Měla jsem vzrůstající pocit, ž
- Page 49 and 50: vlastnostmi, které nabízejí př
- Page 51 and 52: uchovává je v nezměněné formě
- Page 53 and 54: překračujeme hranice, jež se ná
- Page 55: určité době dokázal rozeznat li
- Page 59 and 60: vhled do symbolického významu kul
- Page 61 and 62: slastí, jež lidská existence nab
- Page 63 and 64: nebo poleví, jakmile dotyčná oso
- Page 65 and 66: pochybnosti, zdali bych byl odváž
- Page 67 and 68: Pozoruhodné příklady lze sledova
- Page 69 and 70: začaly proudit celým tělem. Neko
- Page 71 and 72: zdálo, že „zaměřuje přímo j
- Page 73 and 74: mají své místo. Chceš-li však
- Page 75 and 76: Life By). Tatáž myšlenka z žens
- Page 77 and 78: aktivního aspektu tao, tvůrčího
- Page 79 and 80: však také mohou občas na kosmick
- Page 81 and 82: Mezi všemi zážitky v transperson
- Page 83 and 84: Harnerem, který byl naším hostem
- Page 85 and 86: tomu, aby vykonali to, co museli vy
- Page 87 and 88: odhaluje, že vojenské letectvo p
- Page 89 and 90: evoluce, navrací ke svému původn
- Page 91 and 92: yly spíš výjimkou než pravidlem
- Page 93 and 94: psychologii bytíV lidských zále
- Page 95 and 96: Podstata emočních a psychosomatic
- Page 97 and 98: psychotických stavů nelze přesv
- Page 99: novala v minulosti značná pozorno
- Page 102: kolektivní zničení nebo dramatic