Stanislav Grof

slastí, jež lidská existence nabízí. Čas od času jsem však prožíval nutkavou touhu opustit světské záležitostia věnovat celý svůj život duchovním praktikám. Dennys mne zhypnotizoval a požádal mě, abych se vrátil včase nazpět do doby, kde tento problém začal. Najednou jsem se stal ruským chlapcem; stál jsem v obrovskézahradě a pohlížel na honosný dům, který - jak jsem si uvědomoval - byl mým domovem. Uslyšel jsem, jakmi Joan jakoby z velké dálky říká: „Podívej se na balkon!" Aniž bych se podivoval nad tím, jak ví, že se právěv tu chvíli dívám na dům s balkonem, splnil jsem její přání. Na balkoně jsem v houpacím křesle uviděl starouženu se zmrzačenýma a pokroucenýma rukama. Věděl jsem, zeje to moje babička, a pocítil jsem k ní přílivlásky a soucitu. Náhle se celá scéna změnila. Byl jsem na ulici v sousední vesnici a cítil jsem, že prostý, alebarvitý vesnický život mužiků je vzrušujícím a vítaným únikem z přísného životního stylu mé bohaté rodiny.Pak jsem se ocitl v tmavé primitivní dílně kováře. Před žhnoucí pecí stál obrovský svalnatý muž, do půl pasuobnažený a porostlý chlupy. Mohutným kladivem bušil do kusu rozžhaveného železa, který tvaroval nakovadlině. Náhle jsem pocítil prudkou bolest v oku. Celá tvář se mi zkroutila v bolestné křeči a po tvářích mistékaly slzy. S hrůzou jsem si uvědomil, že mě kus žhavého železa zasáhl do tváře a ošklivě popálil.Prožíval jsem emoční bolest hrůzně znetvořeného dospívajícího chlapce s agó-nií sexuální touhy, kterounelze uspokojit, a plného hořkosti z opakovaného odmítnutí děvčaty v důsledku mých odpudivých jizev. Zezoufalství jsem dospěl k rozhodnutí stát se mnichem a skončil jsem v Pečorské Lavře. Postupem let se méruce postupně znetvořily. Byl to důsledek artritidy nebo hysterická reakce modelovaná podle nemoci mémilované babičky? Poslední scéna, kterou jsem si z tohoto sezení zapamatoval, byla má vlastní smrt ascéna, kdy mě ukládali do rakve při stěně katakomby. Znetvořené ruce nebylo možné spojit k modlitbě, cožby symbolizovalo úspěšný závěr mého mnišského života, který až do mé smrti představoval hořký útěk odsmyslnějšího života, po němž jsem toužil. Když se sezení blížilo ke konci, rozplakal jsem se, přemožensměsicí hněvu, žalu a sebelítosti. Pak jsem si uvědomil, že mi Joan masíruje ruce. Zvolna jsem pociťoval,jak se mé prsty uvolňují a ztrácejí svou předchozí křečovitost a po-kroucenost. Nakonec mi vzala ruce dodlaní a spojila je do univerzálního gesta modlitby. V tom okamžiku mnou projel pocit usmíření, jako by secosi v hlubinách mého nitra zahojilo. Od té chvíle jsem již nikdy neprožíval konflikt mezi smysl-ností aduchovnem, který mne předtím tolik trápil. V procesu prožívání epizod ze svých minulých životů lidéčasto vyléčí emo-cionální a fyzické symptomy, kterými trpí ve svém současném životě. Byl jsem napříkladsvědkem toho, jak se po dramatickém prožitku scény z minulého života zmírnila nebo zcela vymizelachronická deprese, psychogenní astma, různé fobie, prudké migrény, psychosomatické bolesti a obdobnésymptomy. Kdyby nešlo o nic jiného, bylo by možno vysvětlit léčbu, vycházející z prožitků minulýchživotů, jako výsledek vynalézavých symbolických řešení, vypracovaných nevě-domou psýché. Tato léčbavšak často obsahuje i další dimenze reality, jež na-značují, že zde funguje něco víc než jen symbolicképrocesy. Můj vlastní prožitek minulého života, který jsem uvedl výše, vedl k vyřešení vnitřního konfliktu,který jsem pociťoval. Léčení se přímo netýkalo jiných osob a mohlo tedy mít symbolickou ainfrapsychickou povahu. Prožitky minulých životů však často zahrnují i jiné lidi a řešení, která přinášejí,mohou obsahovat zajímavé synchronicity. Kdysi jsem například pracoval s člověkem, který prožíval podlouhou dobu velice obtížný nepřátelský vztah s jinou osobu. Během prožitků z minulých životů spatřilsvého protivníka jako svého vraha v období, které spolu kdysi dávno sdíleli. Když plně prožil příslušnéscény z minulosti a byl schopen mu odpustit, změnily se okamžitě pocity mého klienta vůči této osobě,které choval ve svém současném životě. Staré nepřátelství a obavy ihned vy-prchaly a on uviděl tohotočlověka ve zcela novém světle. Zatímco se toto odehrávalo, jeho někdejší nepřítel současně, avšak zcelane-závisle procházel na opačném konci zeměkoule hlubokým osobním prožitkem, který ho transformovalstejným směrem. Během zhruba stejné doby měli oba tito lidé prožitky, jež změnily jejich základníperspektivy a vyléčily jejich vztah, který byl předtím naplněn takovým nepřátelstvím. I když se v té dobězdálo, že z konvenčního hlediska oba incidenty, které tyto dva lidi změnily, neměly vůbec žádný kauzálnívztah, přesto ve svých důsledcích tyto oba muže přivedly blíže k sobě. Tento konkrétní případ, i když jepozoruhodný, není v mé práci neobvyklý. Znovu a znovu jsem byl svědkem, jak karmičtí partneři prožívajídramatické změny, které je odpoutaly od jejich minulosti a umožnily jim zahojit staré rány, jež existovaly podlouhá léta. K těmto změnám postoje docházelo u obou partnerů současně, v rozmezí několika minut,přestože dotyčné osoby byly často od sebe vzdáleny tisíce kilometrů a neměly mezi sebou žádné příméspojení.