Stanislav Grof

důkladně zkoumali mnozí vynikající parapsychologové. Du-chovní literatura obdobně popisuje„nadpřirozenou záři" kolem těl některých svatých, kdežto moderní atleti čas od času referují o událostech,které spadají do říše fyzicky nemožných jevů. Dalšími jevy, jež sem náleží, jsou různá setkání s UFO, kterámají také výrazně psychoidni rysy. Třetí kategorie je vyhrazena takovým formám psychoidních prožitků, vnichž se používá duševní činnost k úmyslné manipulaci obecně uznávané reality. Tato kategorie zahrnujepsychokinezi, obřadní magií, léčení a čarování domorodců a nadpřirozené činy jogínů (nazývané sidhi).Synchronicita - světy mimo kauzalituKarteziánsko-newtonovská věda popisuje vesmír jako nekonečně složitý sy-stém mechanickýchudálostí, které jsou přísně deterministické a ovládané princi-pem příčiny a následku. Každý proces ve světěse zdá mít své konkrétní příčiny a sám způsobuje, že se dějí další jevy. Navzdory nepříjemnému paradoxu,který v sobě obsahuje - tedy problém definování prapůvodní „příčiny všech příčin" - zůstává toto chápáníreality i nadále základním krédem tradičních vědců. Uvažování v termínech přičinnosti bylo v západní věděnatolik úspěšné a je natolik hluboce vžité, zeje velice obtížné si představit procesy, které by nebyly vystavenydiktátu příčiny a následku - samozřejmě s výjimkou počátku vesmíru samotného. Vzhledem k této hlubocezakořeněné víře v příčinnost jako ústřední zákon přírody Jung po dlouhá léta váhal se zveřejněním svýchpozorování událostí, které vzdorovaly vysvětlení tímto způsobem. Odkládal vydání své práce na toto témavelmi dlouhou dobu, dokud on i další badatelé neshromáždili doslova stovky přesvědčivých důkazůsynchronicity, takže si byl absolutně jist, že se může tak závažného kroku odvážit. Ve svém slavném díleSynchronicita - nekauzální spojovací princip (Synchronicity: An Acausal Connecting Principle) vyjádřilJung názor, že příčinnost je spíše statistickým jevem než absolutním přírodním zákonem. Navíc poukázal nato, že existují mnohé případy, kdy tento „zákon" neplatí. Většina z nás se setkala s podivnými náhodami,které se vymykají běžnému vysvětlení. Rakouský biolog Paul Kammerer, jeden z prvních, který se zajímalo vědecký význam tohoto jevu, popsal situaci, kdy jeho tramvajová jízdenka měla stejné číslo jako lístekdo divadla, který si zakoupil hned vzápětí, a později téhož večera dostal stejný sled číslic jako určité telefonníčíslo. 2 ' Astronom Flam-marion popsal zábavný příběh trojí náhody, v němž sehrál roli jistý pan De-schampsa jeden druh švestkového pudinku. Jako chlapec dostal Deschamps pudink od jistého pana de Fortgibu. Odeset let později spatřil tentýž pudink na jídelníčku jedné pařížské restaurace a požádal číšníka, aby mu hopřinesl. Ukázalo se však, že poslední kousek tohoto pudinku si již objednal jiný host, a to pan deFortgibu, který byl v tom okamžiku náhodou právě v této restauraci. O mnoho let později byl panDeschamps pozván na večírek, na němž se jako zvláštní rarita podával tento pudink. Když ho panDeschamps jedl, poznamenal, že jediné, co mu chybí, je pan de Fortgibu. V tom okamžiku se otevřely dveře ado místnosti vešel starý muž. Byl to pan de Fortgibu, který se dostavil na večírek omylem, neboť dostalnesprávnou adresu místa, kam měl přijít. 3 ' I když by se tato sbírka obdobných událostí mohla zdát zajímavásama o sobě, Jung se především zajímal o ty souhry náhod, v nichž se různé vnější události smysluplněpojily s vnitřními zážitky. Šlo o mnoho zdánlivých náhod, které Jung označoval za synchronicity. Tytosynchronicity lze popsat jako „simultánní vý-skyt psychického stavu a jedné či více vnějších událostí, kterése jeví jako smy-sluplné paralely tohoto momentálního subjektivního stavu". Z mnoha případůsynchronicity v Jungově vlastním životě je obzvláště slavný ten, k němuž došlo v průběhu terapeutickéhosezení s jednou z jeho pacientek. Pacientka měla sen, při kterém dostala jako dar zlatého skaraba. V průběhuanalýzy tohoto snu zaslechl Jung u okna jakýsi zvuk. Otevřel okno a na římse našel brouka zlatohlávka,podobného skarabovi posvátnému, jak se pokouší dostat se dovnitř. Byl to velice vzácný druh, to nejbližšízlatému skarabovi, co bylo možno nalézt v této země-pisné šířce. Jungovi se nikdy předtím nic podobnéhonestalo. Otevřel okno, vzal brouka dovnitř a ukázal ho pacientce. Tato pozoruhodná synchronicita měla hlubokývliv na její léčbu a znamenala počátek psychického uzdravování. 4 ' Moje žena i já jsme ve své prácipozorovali mnohé výjimečné synchronicity a prožívali jsme je opakovaně také v našem vlastním životěmimo výzkumnou práci. Jedna z nich je v mé paměti dosud obzvláště živá. Jak už jsem se zmínil na jinémmístě, moje žena Christina prošla psychospirituální krizí, která trvala dvanáct let a zahrnovala spontánně sevyskytující epizody mimořádných stavů vědomí. V určitém období se v jejích vizích opakovaně objevovaljeden určitý symbol - bílá labuť. Jedaoho večera na konci dne, kdy měla zvláště významný zážitek,obsahující vizi labutě, jsme se oba zúčastnili šamanského sezení s an-tropologem a šamanem Michaelem