pozornosti vědy.Revoluce ve vědomí a nový světový názorNaše normálni bdělé vědomí, nebo jak mu říkáme „racionální vědomí", je pouze jedním zezvláštních typů vědomí, kdežto všude kolem něho, odděleny tou nejtenčí přepážkou, se nacházejípotenciální formy vědomí, jež jsou zcela odlišné. Žádný popis vesmíru v jeho úplnosti nemůže býtkonečný, ponechává-li zcela bez povšimnutí tyto další formy vědomí.William JamesModerní hlubinná psychologie a výzkum vědomí dluží mnohé švýcarskému psychiatrovi C. G. Jungovi.Ve své celoživotní klinické práci Jung prokázal, že freudovský model psychiky je příliš úzký a omezený.Shromáždil přesvědčující důkazy o tom, že musíme hledět mnohem dále než jen na biografii určité osoby ana Freudovo individuální nevědomí, máme-li vůbec někdy pochopit skutečnou povahu lidské psýché. Mezinejznámější přínosy Jungovy patří koncepce „kolektivního nevědomí", což je nezměrná zásobárnainformací o lidských dějinách a kultuře, která je dostupná nám všem v hlubinách naší psýché. Jung rovněžidentifikoval zá-kladní dynamické praútvary neboli prapůvodní organizační principy, jež fun-gují vkolektivním vědomí i ve vesmíru všeobecně. Nazval je archetypy a popsal jejich účinky na násjako jednotlivce i na lidskou společnost jako celek. Obzvláště významné je Jungovo studiumsynchronicity, kterým se budeme později zabývat podrobně. Objevil, že individualizované psychologickéjevy, jako jsou sny a vize, často vykazují smysluplné koincidence s různými aspekty konsensuální reality,jež nelze vysvětlit v pojmech příčin a následků. To nazna-čuje, že svět psýché a materiální svět nejsou dvěoddělené oblasti, ale že jsou vzájemně propojené. Jungovy myšlenky tak uvedly v pochybnost nejen psychologii,ale i karteziánsko-newtonovský světový názor na realitu a západní filozofii vědy. Ukazují, že vědomí ahmota na sebe stále vzájemně působí, navzájem se informují a formují způsobem, který měl jistě na myslibásník William Butler Yeats, když hovořil o událostech, kde „nemůžete rozeznat tanečníka od tancesamého". Zhruba ve stejnou dobu, kdy jsme se dočkali zásadních průlomů ve fyzice, otevřel objev LSD anásledný psychedelický výzkum nové revoluční cesty studia lidského vědomí. Padesátá a šedesátá létatohoto století byla svědkem náhlého zvýšení zájmu o východní duchovní filozofie a praktiky, šamanismus,mystiku, experimentální psychoterapii a další hlubinné výzkumy lidské psýché. Studium smrti a umíráníposkytlo některé zcela výjimečné údaje o vztazích mezi vědomím a mozkem. Navíc nastal nový přílivzájmu o parapsychologii, zvláště o výzkum mimosmyslového vnímání (ESP). Nové informace o lidsképsýché také přicházely z laboratoří experimentujících s moderními metodami, které hluboce mění vědomí,jako je smyslová deprivace a biologická zpětná vazba (biofeedback). Společným jmenovatelem veškeréhotohoto výzkumu bylo jeho zaměření na mimořádné stavy vědomí, což je oblast, kterou v minulosti vážnězanedbávala nejen tradiční věda, ale i celá západní kultura. Tím, že jsme zdůrazňovali racio-nalitu a logiku,připisovali jsme vysokou hodnotu každodennímu střízlivému stavu mysli a všechny ostatní stavy vědomíjsme odkazovali do říše nepotřebné patologie. V tomto ohledu zaujímáme v dějinách lidstva zcelavýjimečné postavení. Všechny starověké a předindustriální kultury chovaly změněné stavy vědomí ve velkéúctě. Cenily si jich jako účinných prostředků spojení s posvátnými realitami, s přírodou a s ostatními lidmi, apoužívaly tyto stavy k určování chorob a k léčení. Změněné stavy se zároveň považovaly za důležitézdroje umělecké inspirace a za bránu k intuici a mimosmyslovému vnímání. Všechny ostatní kultury věnovalyznačný čas a energii rozvíjení metod navozujících změny vědomí a pra-videlně je používaly procelou řadu rituálních událostí. Slavný americký antropolog Michael Harner, který mimo jiné prošel šamanskýmzasvěcením v Jižní Americe, poukázal na to, že z hlediska srovnávacího studia kultur je tradičnízápadní chápání lidské psýché značně jednostranné a zkreslené. Je etnocentrické v tom smyslu, žezápadní vědci považují svůj kon-krétní přístup k realitě a psychologickým jevům za nejlepší a „prokázanýmimo veškerou pochybnost", kdežto perspektivy ostatních kultur posuzují jako méně-cenné, naivní aprimitivní. Za druhé - tradiční akademický přístup je také ko-gnicentrický, jak tomu říká Harner, čímž má namysli, že bere v úvahu pouze pozorování a prožitky, které nám zprostředkovává našich pět smyslů v běžném
stavu vědomí. 3 ' Hlavním cílem této knihy je popsat a prozkoumat radikální změny v našem chápání vědomí,lidské psýché a samotné povahy reality, které budou nezbytné, začneme-li věnovat pozornost svědectvímimořádných stavů tak, jak to činily jiné kultury před námi. Pro tento účel příliš nezáleží na tom, jsou-lityto stavy vyvolány meditačními praktikami, experimentální psychoterapií, spontánní psy-chospirituálníkrizí („spirituál emergency") , situací hrozící smrt nebo požitím psychedelické látky. I když se tyto technikya prožitky mohou v některých kon-krétnějších charakteristikách lišit, všechny představují různé brány dovzdálených území lidské psýché, do oblastí nezmapovaných tradiční psychologií. Thanatolog Kenneth Ringrozpoznal zásadní podobnost všech těchto zážitků a vyjádřil ji tím, že pro ně navrhl kolektivní názevprožitky Omega. Jelikož se zde zabýváme výzkumem nejobecnějších důsledků moderního vý-zkumuvědomí pro naše chápání sebe samých a vesmíru, jsou příklady, které v této knize používám, převzaty zrůzných situací. Některé pocházejí ze sezení holotropní terapie nebo psychedelické terapie, jiné zešamanských rituálů, hyp-notických regresí, situací blízkých smrti nebo z případů spontánních psychospirituálníchkrizí. Všem je společné to, že představují kritickou výzvu tradičním způsobům myšlení anaznačují zcela nový způsob pohledu na realitu a na naši existenci.Dobrodružství začíná: otevření brány vedoucí za každodenní realituK novému chápání vědomí existuje mnoho různých cest. Moje vlastní dráha začala v hlavním městěČeskoslovenska Praze v době, kdy jsem koncem 40. let končil střední školu. V té době mi jeden z mýchpřátel půjčil Úvod do psy-choanalýzy Sigmunda Freuda. Freudova pronikavá mysl a jeho schopnostdešifrovat záhadný jazyk nevědomé mysli na mne silně zapůsobily. Několik dní po dočtení Freudovyknihy jsem se rozhodl podat si přihlášku na lékařskou fakultu, což byla nezbytná podmínka k tomu, aby sečlověk stal psychoanalyti-kem. Během studia na lékařské fakultě jsem se připojil k malé psychoanalytickéskupině vedené třemi českými psychoanalytiky, kteří byli členy Mezinárodního psychoanalytickéhosdružení, a ve svém volném čase jsem pracoval jako dob-rovolník na psychiatrickém oddělení lékařskéfakulty Univerzity Karlovy. Později jsem prošel výcvikovou analýzou u bývalého prezidentaČeskoslovenské psy-choanalytické společnosti. Čím více jsem se seznamoval s psychoanalýzou, tím vícejsem ztrácel iluze. Vše, co jsem z Freuda a jeho následovníků četl, nabízelo zdánlivě přesvědčivá vysvětleníduševního života; tyto vhledy však nepřinášely odpovídající výsledky v každodenní klinické práci.Nedokázal jsem pochopit, proč tento brilantní kon cepční systém neposkytuje stejně působivá praktickávodítka. Lékařská fakulta mě učila, že pokud skutečně porozumím určitému problému, budu schopen projeho řešení udělat něco účinného, anebo v případě nevyléčitelné choroby jasně pochopím důvod mýchterapeutických omezení. Nyní se však ode mne chtělo, abych uvěřil, že i když rozumově dokonale chápemepsychopatologii, s níž pra-cujeme, můžeme s ní dosáhnout jen velmi málo - dokonce i po extrémně dlou-hémčasovém období. Zhruba ve stejnou dobu, kdy jsem zápasil s tímto dilematem, přišel na oddělení, kde jsempracoval, balíček. Byl z farmaceutických laboratoří Sandoz ve švýcarské Basileji a obsahoval vzorkyexperimentální látky zvané LSD-25, o které se tvrdilo, že má pozoruhodné psychoaktivní vlastnosti. Sandozdával tuto látku k dispozici psychiatrickým výzkumníkům na celém světě, aby studovali její účinky a možnévyužití v psychiatrii. V roce 1956 jsem se stal jedním z prvních experimentálních subjektů v pokusech stouto drogou. Moje první sezení s LSD radikálně změnilo můj osobní i profesionální život. Prožil jsemvýjimečné setkání se svým nevědomím a tento zážitek okamžitě zastínil veškerý můj předchozí zájem ofreudovskou psychoanalýzu. Zažil jsem fantastickou podívanou barevných vizí, z nichž některé bylyabstraktní a geo-metrické, jiné byly naplněny symbolickými významy. Pociťoval jsem množství emocí vtakové intenzitě, o jaké se mi nikdy ani nesnilo. Tento první zážitek s LSD-25 zahrnoval speciální testy, ježna mně prováděly pracovnice fakulty a které měřily účinky blikajícího světla stroboskopu na mozek. Než jsempožil psychedelickou látku, souhlasil jsem s tím, že budu na elektroen-cefalografu sledovat vlny ve svémmozku, zatímco budu vystaven kmitajícímu světlu o různé frekvenci. Během této fáze pokusu jsem bylzasažen takovou září, jež se dala srovnat se světlem v epicentru atomového výbuchu anebo snad snadpřirozeným svět-lem, popisovaným ve východních posvátných textech, jež se zjevuje v oka-mžikusmrti. Tento oslnivý blesk mne vymrštil z těla. Ztratil jsem veškerý pojem o výzkumné pracovnici, olaboratoři a o všech podrobnostech mého studentského života v Praze. Vypadalo to, jako by se mé vědomírozepjalo do kosmických rozměrů. Byl jsem vržen do centra kosmického dramatu, které předtím bylo
- Page 4: základní, však zůstanou v anony
- Page 7: jiným než abstrakcemi. Můžeme v
- Page 11 and 12: jako je psychologická smrt a znovu
- Page 13 and 14: První úrovní lidské psýché, k
- Page 15 and 16: ztotožnění s jinými životními
- Page 17 and 18: nacházely v obdobných podmínkác
- Page 19 and 20: kterých znovu prožíval pozitivn
- Page 21 and 22: poznání a moudrosti vesmírného
- Page 23 and 24: krásy, jako je nádhera východu
- Page 25 and 26: prohlubují se, může mít dotyčn
- Page 27 and 28: Stejně jako první perinatální m
- Page 29 and 30: Každý z děložních stahů v té
- Page 31 and 32: kdy prožíváme emoční utrpení
- Page 33 and 34: způsobena i tím, že kromě zába
- Page 35 and 36: moc a sílu - okouší báječnou s
- Page 37 and 38: smrti a znovuzrození. Utrpení a a
- Page 39 and 40: časem mají sklon slábnout - na j
- Page 41 and 42: mohl existovat. V tomto světě za
- Page 43 and 44: nacházíme výše uvedené téma v
- Page 45 and 46: jsou obdařeny strašlivou energií
- Page 47 and 48: Měla jsem vzrůstající pocit, ž
- Page 49 and 50: vlastnostmi, které nabízejí př
- Page 51 and 52: uchovává je v nezměněné formě
- Page 53 and 54: překračujeme hranice, jež se ná
- Page 55 and 56: určité době dokázal rozeznat li
- Page 57 and 58: architektury tohoto období, typick
- Page 59 and 60:
vhled do symbolického významu kul
- Page 61 and 62:
slastí, jež lidská existence nab
- Page 63 and 64:
nebo poleví, jakmile dotyčná oso
- Page 65 and 66:
pochybnosti, zdali bych byl odváž
- Page 67 and 68:
Pozoruhodné příklady lze sledova
- Page 69 and 70:
začaly proudit celým tělem. Neko
- Page 71 and 72:
zdálo, že „zaměřuje přímo j
- Page 73 and 74:
mají své místo. Chceš-li však
- Page 75 and 76:
Life By). Tatáž myšlenka z žens
- Page 77 and 78:
aktivního aspektu tao, tvůrčího
- Page 79 and 80:
však také mohou občas na kosmick
- Page 81 and 82:
Mezi všemi zážitky v transperson
- Page 83 and 84:
Harnerem, který byl naším hostem
- Page 85 and 86:
tomu, aby vykonali to, co museli vy
- Page 87 and 88:
odhaluje, že vojenské letectvo p
- Page 89 and 90:
evoluce, navrací ke svému původn
- Page 91 and 92:
yly spíš výjimkou než pravidlem
- Page 93 and 94:
psychologii bytíV lidských zále
- Page 95 and 96:
Podstata emočních a psychosomatic
- Page 97 and 98:
psychotických stavů nelze přesv
- Page 99:
novala v minulosti značná pozorno
- Page 102:
kolektivní zničení nebo dramatic